Některé postavy, patří J.K.R. a já na ně nemám žádná práva.Tyto stránky nebyly vytvořeny za účelem zisku.Publikované obrázky jsou pozbírané z internetu-nemám na ně žádná práva.       
 
V mé hodině nebudou žádná pošetilá mávání hůlkou a přihlouplá zaříkadla!

Kapitola 1.

11. července 2009 v 9:44 | Schali |  Každý máme minulost
Milí čtenáři,
jelikož dnes oslavuji narozeniny, (již 20let, to je děs ) jsem se rozhodla vám sem vložit novou povídku.

Povídka vypráví o páru HG/SS (nečekaně ) Všechno důležité se dozvíte v této kapitolce, takže se nebudu dlouho rozepisovat.
Snad se vám bude povídka líbit.
Vaše Schali



"Hermiono, co je ti?" zajímal se Harry, když už byla půl hodiny potichu. Právě seděli ve společence a bavili se o Vánocích, které byly už tento týden. Tedy bavil se pouze Ron s Harrym, protože Hermiona se nějak nezapojovala.
"Nic, Harry," zamumlala a dále zírala do ohně.
"Copak ty se na Vánoce netěšíš? Kam jedete s vašima?" zeptal se Ron.
"Samozřejmě, že se těším," dostala ze sebe Mia a pokusila se o úsměv, zřejmě se jí to podařilo, protože kluci se hned začali tvářit uvolněněji. "No a myslím, že letos chtějí jet naši do Alp, ale ještě to nevím jistě, dozvím se to až doma," při zmínce o domově se jí sevřelo srdce.
"A co plánuješ ty Rone?" zeptala se Hermiona.
" No, jelikož u nás bude přes svátky Harry, tak bude zábava, ale přesný plán nemáme," řekl Ron s úsměvem.
"Tak to si to užijete," zamumlala Hermiona a proti její snaze jí v hlase zaznělo trochu smutku, ale kluci to zřejmě nepostřehli.
"Nechtěla bys přijet taky? Teda pokud zůstanete doma, alespoň na konec prázdnin.." zajímal se Ron s nadějí v hlase.
"Nevím Rone, ale pokusím se," usmála se na něho, ale věděla, že stejně nepřijede.
"Tak já jdu spát, zítra se musím ještě dobalit," zamumlala Hermiona. "Dobrou," popřála klukům a zmizela na schodišti vedoucí do dívčích pokojů.
Sotva zapadla do pokoje, ujistila se, že je tam sama, a pak se zhroutila na postel. Dělalo se jí ze všeho na nic, nejraději by jela k Ronovi a už tam zůstala, jen kdyby se nemusela vracet do toho domu.
Hermiona si sedla na postel a z nočního stolku vzala do ruky fotku rodičů.
"Proč?" zamumlala potichu a po tváři jí tekly slzy. "Proč jste mě tu museli nechat s ním?" zeptala se, ale odpovědi se jí nedostalo. Její rodiče se na ni jen smutně usmáli, ale nic neřekli. Jak by taky mohli? Kouzelnické fotky se sice pohybují, ale mluvit nedokázaly.
Hermiona dál se slzami v očích pozorovala své rodiče, které ani neměla šanci pořádně poznat. Zemřeli, když jí byly tři roky. Tohle byla její jediná fotka, kterou měla.
Od té doby žila u svého strýce, nevlastního bratra jejího otce, jediného příbuzného, který jí zbyl. Jenže, kdyby se jí někdo ptal na názor, raději by šla do děcáku. Všechno bylo lepší než její strýc Alex.
Pamatovala si na den, kdy jí byly tři roky a sociální pracovnice zaklepala u něho na dveře. Sotva je otevřel, měla z něho Mia strach a ten se postupně zvětšoval. Když jí bylo pět, stala se z ní holka pro všechno. Musela vařit, uklízet a starat se o to, aby její strýc měl pohodlí. Když se mu něco nelíbilo, poznala to Hermiona na vlastní kůži.
Když jí přišel dopis z Bradavic, byla šťastná, že může z toho domu vypadnout.
Když se objevila první den na nádraží, označil ji hned nějaký kluk za mudlovskou šmejdku a ona ho při tom nechala. Byla zvyklá na urážky a tahle byla ještě mírná. Ani nevěděla proč, ale po škole rozhlásila, že její rodiče jsou mudlové a k tomu zubaři. Pravda ale byla jiná. Oba rodiče byli kouzelníci, to věděla s jistotou. V její rodině nebyl žádný mudla. Jen její strýc bydlel v mudlovské čtvrti, protože s ostatními kouzelníky nevycházel nejlépe. Kouzla ani moc nepoužíval a Hermiona několikrát přemýšlela i o tom, jestli je ještě ovládá.
Hermiona si mávnutím hůlky sbalila zbývající věci a při tom se modlila, aby se alespoň jednou vracela do Bradavic bez toho, aby musela pod hábitem schovávat tělo pokryté modřinami.

"Tak se měj Mion a ozvi se," řekl Harry, sotva vystoupili z vlaku. Následně se k Hermioně naklonil i Ron a popřál jí hezké Vánoce, potom společně s Harrym a zbytkem Weasleyových prošli přepážkou.
Hermiona ještě chvíli stála na nástupišti a bezradně se rozhlížela kolem sebe. Když zjistila, že se jí stejně žádné pomoci nedostane, zhluboka se nadechla a prošla přepážkou.
Rozhlédla se kolem, ale všichni její spolužáci už byli pryč, a tak se s relativním klidem vydala pryč z nádraží.
Její strýc pro ni nikdy nejezdil na nádraží, nač se obtěžovat? Věděl, že se Hermiona "domů" nějak dopraví a kdyby ne, alespoň by měl pokoj.
"Jsem doma," zavolala Hermiona, sotva se doplahočila k domu. Trvalo jí to přes hodinu, protože musela jít pěšky, peníze na taxík neměla. Sice měla nějakou hotovost, ale jen kouzelnické peníze a ty mudlové neberou.
Vzpomínala si, jak jí strýc oznámil, že jí žádnou školu, natož Bradavice platit nebude. Nikdy nepodporoval svého nevlastního bratra.
Hermiona naštěstí měla nějaké peníze odkázané od rodičů, takže zatím byla schopna si veškeré potřebné věci do školy koupit sama.
"To je dost," ozval se hlas jejího strýce dříve, než se objevil ve dveřích z kuchyně.
"Odnes si věci a pojď mi udělat večeři!" křikl a zmizel ve dveřích do knihovny. Hermiona si jen povzdechla a udělala, jak jí řekl. Nač se vzpínat?
O tři hodiny později konečně vpadla do pokoje a zhroutila se na postel. Byla naprosto vyřízená. Zase jí bude chvíli trvat, přizpůsobit se životnímu rytmu u něho v domě. Když mu udělala večeři, musela ještě uklidit celý dům, protože jakmile se strýc ujistil, že přijede domů, proč by po sobě uklízel?
Hermiona byla naprosto vyčerpaná, ale ještě si vybalila věci a pak rychle zalehla do postele, přeci jen byla už skoro půlnoc.
V šest hodin ráno jí už budil budík a Mia i přes svou nechuť musela vstát. Rychle se oblékla a vydala se do kuchyně udělat kafe a snídani. Potom se pustila ještě do přípravy oběda, jelikož později by na to neměla čas. Oloupala brambory a naložila maso, které našla v lednici. Když zrovna končila, přišel do kuchyně i její strýc.
"Dobré ráno," pozdravila slušně, ale odpověď nečekala.
"Ty jsi ještě doma?" vyštěkl na ni a sedl si k nachystané snídani.
"Ano, ale za chvíli odcházím. Všechno na oběd jsem nachystala," zamumlala a opustila kuchyň. Rychle doběhla do svého pokoje a převlékla se.
Pokaždé, jakmile se objevila "doma", měla, dá se říci, brigádu. Sice měla peníze od rodičů, ale věci do školy stály značnou částku, tak se začalo její konto snižovat.
O deset minut později už vycházela z domu a mířila si to na Příčnou ulici. Když končila pátý rok v Bradavicích, našla si po dlouhém a usilovném pátrání práci v cukrárně. S vedoucí se domluvila, že bude dělat pokaždé, jakmile se naskytnou v Bradavicích prázdniny. Peníze za práci jí její šéfová posílala přímo ke Gringottovým.
"Ahoj, Nell," pozdravila číšnici, která měla zrovna směnu.
"Ahoj, Mio," oplatila jí pozdrav a přidala i úsměv. Hermiona se rychle zaběhla převléknout do šatny a za chvíli stála za barem.
"Dobrý den, co si dáte?" zeptala se hned jednoho hosta, který zrovna odložil jejich nabídkový lístek.
"Dobrý, dám si kafe latte a k tomu povidlový šáteček," objednal si host a Hermiona hned šla jeho přání splnit. Už se dokonce přestala pozastavovat nad tím, že jí každý jen rozkazuje. Doma to je strýc, v práci zákazníci a šéfová a ve škole to jsou učitelé.
"Tak jak bylo ve škole?" zeptala se Nell, když měli všechny zákazníky obsloužené.
"Jako vždy. Už nás začínají pomalu připravovat na OVCE."
"No jo vlastně, ty už jsi v posledním ročníku. Přemýšlela jsi už nad tím, kam půjdeš po Bradavicích?"
"Zatím ne," přiznala se Hermiona. "Uvidím až podle možností."
Neměla moc možností, protože škola nepřipadala v úvahu. Hned jak bude plnoletá chce vypadnout z toho domu, takže si bude muset někde vydělávat na bydlení.
"Nový host, jdeš tam?" ozvala se Nell a tím jí vytrhla ze zamyšlení. Hermiona trochu nepřítomně přikývla a vydala se do lokálu. Po pár krocích se zasekla a uvědomila si, že ani neví kdo přišel, natož kam si sedl. Pořádně se rozhlédla kolem a pohled jí padl na muže, který tam před chvílí neseděl. Měl na sobě černé oblečení a kromě jeho černých vlasů Hermiona nic neviděla, protože k ní seděl otočený zády. Přišla tedy k němu a na tváři vykouzlila úsměv.
"Dobrý den, vybral jste si?" začala a až potom se muži podívala do obličeje, v tu chvíli ztuhla.
"Slečno Grangerová?" promluvil hlas, který slyšela naposledy před třemi dny, kdy měli poslední hodinu.
"Profesore Snape," oplatila mu Hermiona, ale nejraději by se hned otočila a vyběhla pryč. Snape na ni v šoku zíral a Hermioně už to přestávalo být příjemné.
"Máte vybráno, profesore?"
"Ano, černou kávu," pronesl a dál ji pozoroval.
"Hned to bude," zamumlala a vydala se zpět k baru.
"Černou kávu," řekla Nell, která se pustila do chystání. Hermiona si zatím vzala tácek a nejistě se otočila zpět na profesora.
"Děje se něco?" zeptala se Nell, když jí podávala objednanou kávu.
"NE, všechno je pohodě," řekla a vydala se s kávou zpět.
"Vaše káva," zamumlala tichým hlasem a postavila ji před něj.
"Děkuji," pronesl a dělal, že si nevšiml Hermionina šokovaného pohledu.
Snape seděl v cukrárně celkem dlouho a četl si nějakou knížku. Nechával si jen postupně dolévat kávu, ale jinak to vypadalo, že se neměl k odchodu.
Kolem poledne už v cukrárně seděl jen Snape, ale jelikož přes oběd nezavírali, tak ho nechali na pokoji. Hermiona seděla na barové židličce a listovala časopisem, když se ozvala Nell.
"Hele, tady je to zabitý, skočím si na oběd, jo?"
"Jasně Nell," usmála se na ni Mia.
"Mám ti něco vzít?"
"Když budeš hodná, tak mi vezmi porci hranolek, jinak bych tu do večera nevydržela," pronesla Hermiona, a pak už jen sledovala, jak si Nell bere tašku a odchází.
Hermiona se vydala zpět za bar, aby viděla na Snapea, kdyby něco chtěl. K jejímu šoku, když se na něj podívala, už neseděl zády k ní, ale čelem. ,Zřejmě si musel přesednout, když byl na toaletě,' uvažovala v duchu. Tohle jí byl ale čert dlužen. Dělala v téhle cukrárně už skoro dva roky, ale nikdo z Bradavic tu nebyl a když už se tu někdo objevil, tak to musel být zrovna on. To je fakt děs.
Hermiona opět sklopila oči do časopisu, najednou se rozcinkal zvonek na dveřích a když zvedla hlavu, spatřila svého strýce.
,Ale ne,' zaúpěla v duchu a připravila se na problémy.
"Stalo se něco?" zašeptala nejistě a z hlasu jí zněl strach. Koutkem oka zpozorovala, že Snape zvedl pohled od knížky a teď je pozoruje.
"Jo! Ty jsi mi vzala nějaký peníze?!?" utrhl se na ni a z očí mu sršely blesky.
"Ale strejdo, jaký peníze?" zamumlala nechápavě.
"Ty, co jsem měl schovaný v jídelně v jednom z hrníčků!"
"Ale já ti opravdu nic nevzala, vždyť jsem se k jídelně ani nepřiblížila. Neměla jsem na to ani čas a navíc jsem nevěděla, že tam nějaký peníze máš!" pronesla značně naštvaně. Dost jí vadilo takovéto obvinění.
"Takhle se mnou nemluv!" rozkřičel se na ni. "A naval ty peníze!"
"Ale já jsem ti nic nevzala! A nemám ani svoje, ještě jsem nedostala zaplaceno.."
"Nehraj si se mnou," vyhrožoval a začal rudnout v obličeji. Hermiona věděla, že jde do tuhého, většinou v tomhle okamžiku jednu schytá a teď tomu nebylo jinak. Její strýc se napřáhl a jednu jí vrazil.
"Tak hele děvenko! Jakmile se vrátíš domů dáš mi sto liber a vezmi je kde chceš!" vykřikl a zmizel z obchodu. Hermiona za ním ještě chvíli koukala než se vzpamatovala.
"Je vám něco?" ozvalo se u ní z ničeho nic, až nadskočila. Když se otočila za hlasem, spatřila Snapea, který stál u baru a s podivným výrazem ji pozoroval.
"Ne, jsem v pohodě. Chcete ještě kávu?" zeptala se a snažila se nevnímat bolest, která jí tepala na tváři. ,Musím ji mí celou červenou,' napadlo ji.
"Kdo to byl?" zeptal se a ignoroval její předešlou otázku.
"Můj strýc," zamumlala, vzala do ruky utěrku a namočila ji pod studenou vodou. Pořádně vyždímala a přiložila si ji na poraněnou tvář. Snape ji při tom mlčky pozoroval a na tváři měl stále tu svou nepřístupnou a nic neříkající masku.
"Co to bylo s těmi penězi?" zajímal se a dál ji pozoroval.
"Peníze," zašeptala Mia sklesle. Než stihla něco dalšího říci, objevila se ve dveřích Nell.
"Tady máš ty hranolky," usmála se na Miu, ale pak si všimla, že má na tváři přiloženou utěrku a, že muž naproti ní se tváří nějak divně.
"Mion, jsi v pohodě?" strachovala se a přešla k ní.
"Jasně, nic mi není," pronesla a lehce se usmála.
"Co máš na tváři?"
"Já, narazila jsem se," zamumlala a dala utěrku pryč, když ji Nell propalovala pohledem.
"To vy?" vyštěkla na Snapa Nell a zlostně na něj zahlížela.
"Ne, Nell, profesor Snape mi nic neudělal," vyhrkla rychle Hermiona.
"Profesor Snape?"
"Jo Nell, tohle je profesor Snape, který učí v Bradavicích lektvary," představila ho Hermiona.
"Aha," zamumlala jen Nell.
"Já, potřebovala bych si skočit ke Gringottovým, můžu?"
"Jasně, klidně jdi," usmála se na ni trochu nejistě Nell.
Hermiona jí úsměv oplatila a o odběhla si do šatny vzadu pro tašku.
"Hned jsem zpět," zavolala za sebou ještě a už byla pryč.
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 AjTý AjTý | E-mail | 11. července 2009 v 10:48 | Reagovat

Vypadá to zajímavě, uvidíme jak to bude pokračovat...  ;-)

2 Exa Exa | 11. července 2009 v 11:23 | Reagovat

Já teda nesnáším pár HG/SS a jakoukoliv další ženskou (mimo Lily) se Sevem, ale tohle vypadá zajímavě...

3 Alexia Alexia | 11. července 2009 v 12:54 | Reagovat

tiez nemam rada tento par ale toto vyzera zaujimavo :-D

4 Exa Exa | 11. července 2009 v 15:58 | Reagovat

Jé, btw, všechno nej k narozkám  :-D

5 zuzik zuzik | 11. července 2009 v 18:22 | Reagovat

Je to zajímavý, ale pár SS/HG fakt nečtu. Ale zase mě to možná někdy chytne...co já vím :0)

6 Anna Anna | 11. července 2009 v 20:05 | Reagovat

Zajimavé, jsem zvědavá na další kapitolu.

7 candy candy | 11. července 2009 v 21:10 | Reagovat

ju vyzera to  super.. harryho zvycajne strasti obratene na hermi som este hadam ani nevidela. no strasne sa tesim na pokracovanie. :)

8 Arwenka Arwenka | Web | 11. července 2009 v 22:33 | Reagovat

Je to zajímavé a těším se na další kapitolu. Přeci jen se z první kapitoly nepozná, jak to s povidkou bude. Připojuji se ke gratulantům a přiji ti všechno nej k tvým narozením a jedno speciální přáníčko: ať máš hodně čtenářů a hodně komentů.

9 Lucka Lucka | 11. července 2009 v 22:57 | Reagovat

Taktiež srdečne gratulujem a samozrejme želám ti len to Naj.. :-)
Auwajs..no ja b y som to tomu Alexovi len tak nedarovala !! :-? Schytal by z otočky !!  :-P Škoda, že sa jej Sevy nezastal.. ale zas chápem, nemôže si zničiť imidž nelútostného profesora !!  8-)
Inak sa to začalo dosť akčne, som zvedavá na pokračko !!  :-)

10 Sluníčko Sluníčko | 12. července 2009 v 15:02 | Reagovat

Moc pěkné, dneska narážím na samé nádherné povídky. Už se moc těším na další část.

11 ft ft | 12. července 2009 v 16:03 | Reagovat

Pěkné, ale nechce to dodělat ostatní rozdělané věci?

12 nika nika | 12. července 2009 v 16:06 | Reagovat

zaciatok je fakt super, tesim sa na pokracovanie

13 Nicole Nicole | 12. července 2009 v 21:57 | Reagovat

Vypada to vaazne supeer....povedlo se ti to :)..ja newim jestli jeste delas povidky na prani..ale nemohla by si prosim udelat nejakou jednorazovku s harrym a ginny..?? =)

14 schali schali | E-mail | 12. července 2009 v 22:06 | Reagovat

[13]: chci se zase pustit (pořádně) do psaní, takže se o to pokusím :)

15 olda olda | 13. července 2009 v 17:30 | Reagovat

ty jo já miluju tenhle pár sem zvědavá jak to bude pokračovat :-)

16 Dobby Dobby | Web | 13. července 2009 v 22:00 | Reagovat

Pekná kapitolka. Teším sa na pokračovanie. Milujem pár SS/HG. Ináč ti dodatočne prajem všetko najlepšie  :-D

17 Trili Trili | 13. července 2009 v 22:29 | Reagovat

Zajímavá kapča, HG/SS se mi líbí :-) a všechno nej.

18 tajnostka22 tajnostka22 | Web | 15. července 2009 v 14:26 | Reagovat

Ahojky...no suuper, ja mám tento pár rada, už as teším na ďalšiu

19 Esperanza Esperanza | 17. července 2009 v 12:19 | Reagovat

krásná kapitola a povídka s emi zatím taky moc líbí. ;-) doufám že pokračování bude brzy :-D

20 drahokam drahokam | 17. července 2009 v 19:15 | Reagovat

tak předem moc gratuluji  :-D
A k nové povídce vypadá to rozhodně zajímavě, ještě jsem nic takového myslím nečetla, moc se těším jak to máš promyšlené dále, tak jen tak dál a rychle prosím pokráčko  ;-)

21 Kristin Kristin | Web | 19. července 2009 v 17:01 | Reagovat

Vše nej ! :) drsné záhlaví :D

22 Aishík Aishík | 22. srpna 2009 v 12:21 | Reagovat

Tobě je taky 20.?Aspoň nejsem sama ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama