Některé postavy, patří J.K.R. a já na ně nemám žádná práva.Tyto stránky nebyly vytvořeny za účelem zisku.Publikované obrázky jsou pozbírané z internetu-nemám na ně žádná práva.       
 
V mé hodině nebudou žádná pošetilá mávání hůlkou a přihlouplá zaříkadla!

Březen 2009

kontakt...

30. března 2009 v 16:27 | Schali |  Zprávičky-novinky...
Ahojky, pokud mě budete někdo chtít kontaktovat tak vám nabízím dvě možnosti..
e-mail: schali1@seznam.cz
icq: 488-633-832

Vaše Schali

26.kapitolka

26. března 2009 v 9:36 | Schali |  Harry a nová rodina
** Takže je tu po delší době další kapitolka, snad se vám bude líbit, fakt jsem se snařila, ale je toho teď trochu moc, takže pokud není podle vašich představ tak se omlouvám
Vaše Schali


--
za beta-read děkuji Lianell

***

Po tom, co odešli z kuchyně, se kluci vydali do jejich pokoje. Harry odmítl jít ven, protože mu pořád byla trochu zima a nechtěl být nemocný.
,,Harry, kam jsi vlastně zmizel?" zeptal se Toby, sotva se objevili v pokoji.
,,Šel jsem do Chroptící chýše. Tam jsem poprvé potkal Siriuse," usmál se Harry.
Toby na to jen kývl a na chvíli se v pokoji rozhostilo ticho.
,,Víš co ti řeknu, brácha?" pronesl vážně Toby.
,,Nevím, brácha," usmál se na něho Harry.
,,Jsem rád, že jsi tady," řekl Toby a zasmál se.
,,Tak to já taky. Nechtěl jsem sem, protože jsem se bál, co se stane, když tvůj otec zjistí pravdu. Nečekal jsem, že to ty a tvoje máma přijmete tak dobře," řekl Harry a při své řeči zvážněl.
,,Proč pořád říkáš tvůj otec? Ještě jsi ani jednou nepoužil ,můj otec!' "
,,Já vím," zamumlal Harry a posmutněl. ,,Ono je docela těžký to nahlas vyslovit. Nikdy jsem neměl otce a teď najednou je to člověk, který mě tak dlouho nenáviděl a trápil. Prostě si na to budu muset zvyknout. Myslím, že tvému …. promiň našemu otci bude taky chvíli trvat, než si na ten fakt zvykne!"
,,Asi máš pravdu," připustil po chvíli přemýšlení Toby.
,,Tak co budeme dělat, než nás zavolají k večeři??" zeptal se Harry a opět se na bratra usmál.
,,Co takhle si zahrát řachavého petra??"
,,Jasně."
Celé odpoledne strávili v pokoji a hráli řachavého petra, šachy či si jen povídali. Oba se moc dobře bavili, až je vyrušilo zaklepání na dveře.
,,Dále," zahulákal Toby a rozesmál se.
,,Co tu provádíte?" zeptala se ze Sam a vstoupila do pokoje.
,,Jen tak blbnem," odvětil jí syn.
,,Tak už toho nechte a pojďte dolů, večeře je na stole," usmála se Sam a opět pokoj opustila.
Kluci se po chvíli vydali za ní. Když procházeli obývacím pokojem, všimli si, že stromeček už svítí. Dárky byly taky na svém místě. Harry pohledem zaregistroval, že ty od něho se nacházeli hned na kraji.
Ještě než se vydal ke Snapeům, rozhodl se, že každému koupí malý dárek. Bylo by přeci jen divné přijet k někomu na Vánoce a nic jim nekoupit. Doufal, že dárky vybral dobře, přeci jen znal jen Snapea a Tobyho. Se Sam to bylo horší, nikdy nekupoval dárek někomu, koho nikdy neviděl. Ale naštěstí s ním byla Hermiona a pomohla mu dárek vybrat, teď jen, aby se líbil.
,,Tak se posaďte," usmála se Sam, sotva se objevili v kuchyni. Severus už seděl na svém místě. Když si každý zabral to svoje místečko, následoval proslov ve kterém děkovali, že se tu dnes sešli a přání dobré chuti, dál už se nemluvilo.
Harry si nabral trochu bramborového salátu, vzal si porci smaženého kapra a s chutí se do toho pustil. Kam jeho mysl sahá, tak tohle jídlo nikdy neměl, krom Vánoc trávených v Bradavicích.
Harry dojedl jako první, protože si nenabral velkou porci a s úsměvem ostatní pozoroval. Prostě si nemohl pomoct, ale cítil se v jejich blízkosti dobře.
O deset minut později už dojedli i ostatní a vydali se společně ke stromečku. Toby s Harrym se posadili na zem, zatímco rodiče se usadili na pohovce a na oba se usmívali. Ano dokonce i Severus Snape se usmíval.
Toby bral jeden dárek po druhém a rozdával je jejich majitelům a až když donesl poslední dárek Harrymu, konečně se všichni pustili do rozbalování.
Jako první dárek, který Harry rozbalil byl tmavě červený svetr s vyšitým drakem. Když ho uviděl, tak se naplno rozesmál.
,,Od koho ho máš?" zeptal se ze zájmem Toby.
,,Od paní Weasleyové, Ronovy mámy. Každý rok mi jeden posílá," odpověděl s úsměvem a pustil se rozbalování dalšího. Byl to dárek od Mii. Nečekaně knížka. Tisíc a jedna způsobů jak na lektvary. Jasně, Mia, co jiného jak knížku bych od ní mohl čekat?uvažoval, zatímco rozbaloval další dárek.
Od Snapeů dostal nějaké oblečení, knížku o lektvarech (od Severuse). Od Tobyho dostal deník, který je možné si přečíst jen s dovolením majitele. Ron mu dal nové šachy se vzkazem, že si to po Vánocích rozdají.
Když mu zbýval poslední dárek, tak se zarazil. všiml si totiž, že Sam zrovna rozbalovala dárek od něho. Skoro zapomněl dýchat, když se dívala do krabičky a na tváři měla nic neříkající výraz. Asi se jí nelíbí,napadlo Harryho a zatvářil se mírně zklamaně.
,,Seve, to ty?" zeptala se manžela, ale když zavrtěl hlavou podívala se na Harryho.
,,Harry?"
,,Nelíbí se vám? Nemusíte ho nosit, klidně si ho vezmu zpátky," začal blábolit. Nevěděl, co má říct. Tolik chtěl, aby se jí líbil.
,,Blázníš? Je krásný," usmála se na něho Sam a vytáhla z krabičky náramek z bílého zalta.
,,Pání mami, ten je," řekl Toby a vydal si ho prohlédnout.
,,Ale Harry to si přeci nemůžu vzít, musel stát hromadu peněz!"
,,Je to dárek," odvětil Harry.
,,Děkuji," zašeptala Sam a s náramkem na ruce se vydala k Harrymu a objala ho.
Harry ji objetí oplatil a usmál se. ,,Není zač," pronesl, když ho pustila.
Tobymu koupil knížku jak hrát famrpál a o vzácných tvorech. Severusovi koupil knihu o lektvarech. Co jiného koupit mistru lektvarů?
Když už měli všichni rozbalené dárky od Harryho, mohl se pustit do toho svého. Když roztrhl papír, objevila se krabička s dopisem. Jako první vzal do ruky dopis a krabičku položil bokem.

Milý Harry,
přeji ti krásný Štědrý den a doufám, že tě Snape moc nezlobí.
Dlouhou dobu jsem přemýšlel, co ti koupit k Vánocům, ale
teprve až jsi mě seznámil s Tobym, mě napadl vhodný dárek.
Náramky, které jsem ti poslal jsou propojeny
zvláštní magií, podobnou jako ta naše zrcátka.
Vlastníci náramků spolu mohou komunikovat prostřednictvím myšlenek
a kdyby se jednomu něco stalo tak se náramek zahřeje.
Předpokládám, že budeš chtít dát jeden bratrovi.
Pozdravuj ho ode mě a brzy se ozvi.
Mám tě rád.
Tichošlápek

Harry si přiložený dopis přečetl dvakrát, a pak se otočil k dárku. Když si všiml, že ho Toby pozoruje, bez řečí mu dopis předal, aby si ho také přečetl.
Když Harry otevřel krabičku, byly vněm dva krásné náramky z kovu se šířkou asi tři centimetry.
,,Páni," zašeptal vedle něho Toby a Harry se na něho podíval. Harry se na něho usmál a vyndal z krabičky náramky, jeden podal Tobymu. Oba si je beze slova nasadili a podívali se na sebe.
,Toby?'zeptal se Harry ve své mysli.
,Slyším tě Harry, to je něco.'

,To je,'usmál se na bratra.
,,Co jste to dostali?" zeptala se Sam a Harry si po dlouhé době uvědomil, že mají publikum.
,Můžu jí ukázat ten dopis?' zeptal se ho Toby.
,Jasně,'zazněla mu v hlavě odpověď a Toby už podával dopis své mamce.
Ta si ho přečetla a následně ho podala manželovi.
,,Můžu se na ty náramky podívat?" zeptala se a usmála se na ně. Toby k ní zvedl ruku, aby si ten jeho mohla prohlédnout.
,,Hm, jsou krásné. To byl výborný nápad od toho Tichošlápka a kdo to vůbec je?"
,,Black," ozvalo se vedle ní od Severuse.
,,Sirius," opravil ho s povzdechem Harry. ,,Tichošlápek je přezdívka mého kmotra."
,,Je od něho opravdu hezké, že vám dal takový dárek," usmála se Sam
,,Takže dárky máme rozdané a teď byste se měli vydat do postele. Harry toho včera si moc nenaspal," ukončila Sam s svůj proslov a Harry s Tobym se na sebe jen podívali.
,,Dobrou," řekli dvojhlasně a vyběhli po schodech nahoru, ovšem ne s plánem jít spát, ale pořádně si prohlédnout své dárky a navíc chtěli poděkovat Siriusovi za ten dárek.


Nový vzhled..

25. března 2009 v 20:54 | Schali |  Zprávičky-novinky...
Ahojky, jak se říká život je změna a tak nastala změna i ve vzhledu mého blogu. Jak se vám líbí?

Spřátelení...

19. března 2009 v 14:44 | Schali |  Zprávičky-novinky...
Nechtěl by se někdo spřátelit??

Kapitolka 4 - Lektvary a nevrlý, ale známý profesor

17. března 2009 v 17:48 | Schali |  Na přání- Esperanzy :)
** Přidávám další kapitolku. Snad se vám bude líbit.
Podmínka pro další kapitolku je 10komentářů. Vaše komentáře mi říkají, že se vám povídka líbí a já mám hned chuť na další psaní...
Takže 10komentů a přidám další
Vaše Schali
PS: ještě tento týden se pokusím přidat kapitolku k Harry a nová rodina

za beta read děkuji Lianell
----

Cher s Tarou stály před učebnou lektvarů sotva deset minut, když se k nim přidali i ostatní. Tohle byl jeden z mála předmětů, který měli společně.
"Co jste teď měli?" zeptala se Leona, která se držela Seamuse.
"Obranu," odpověděla Tara. "A Cher se hned rozhodla provokovat učitele. Když vyšla se učebny, bylo slyšet, jak se smál."
"A čemu?" zeptal se se zájmem Seamus
"To je tajemství," usmála se tajemně Cher a mrkla na něho. To už, ale nikdo z přítomných nevydržel a začali se smát.
"Co je to tady?" ozval se jim za zády ledový hlas jejich učitele. Všichni nadskočili, kromě Cher, která se z klidem otočila.
"Do třídy!" skoro zařval a sledoval, jak se poslušně všichni hrnou do učebny a sedají si co nejdále. Cher is sedla do druhé lavice k Nevillovi, protože s Tarou seděla Nanci a Seamus seděl, jak jinak, než s Leonou.
"Takže nebudu tu pronášet žádné uvítací řeči! Na tabuli máte lektvar, tak se pusťte do práce! Pane Longbottome," vyštěkl a Cher cítila jak sebou Nevill škubl. "Jde o jednoduchý lektvar proti bolesti, tak snad byste ho nemusel pokazit!!" pronesl chladně a dál už nic neřekl a začal pochodovat po třídě.
Cher se podívala na tabuli a jedním pohledem zhodnotila lektvar. ,Tenhle fakt není těžký, to tu neměl nic vhodnějšího pro sedmý ročník? Vždyť tenhle lektvar se učí v pátém,' uvažovala v duchu, zatímco se pustila do přípravu lektvaru. Na tabuli během postupu ani jednou nepohlédla, postup znala až moc dobře.
"Neville!" zarazila ho rázně, ale šeptem, když se pokusil do kotlíku vhodit kůži z dřímala, která tam vůbec nepatřila. Cher zakroutila hlavou a když Nevill pochopil a kůži odložil s děkovným úsměvem, pustila se zpět do práce.
Už se blížila k poslednímu kroku, zbývalo jen lektvar nechat přesně deset minut na přímém ohni a rychle odstavit. Podívala se na hodiny za profesorským stolem, aby zjistila čas. Když se pak chtěla pohledem vrátit zpět ke kotlíku, zasekla se u profesora.
Snape stál čelem ke třídě, opřený o pracovní stůl a upřeně Cher pozoroval. Chvíli mu pohled opětovala, ale nakonec sklopila oči a podívala se na Nevilla, který si očividně nevěděl rady. Chtěla mu pomoci, ale nebyla si jistá, jak by na to profesor reagoval. To, jak se hned na začátku hodiny osopil na Nevilla, se jí vůbec nelíbilo. Poznala, že si na něho zasedl a nemínila to ještě zhoršovat.
Když se blížilo deset minut, připravila se Cher na sundání kotlíku, když ji znovu upoutal Nevill. Opět se do kotlíku chystal přidat něco, co tam vůbec nepatřilo. A zrovna Měsíček rolní. Ten jediný by mohl způsobit nehoráznou katastrofu.
"Neville, ne!!" pokusila se ho Cher zastavit, koutkem oka zahlédla, jak se Snape napřímil, ale bylo pozdě. Nevill hodil Měsíček do lektvaru, který následně explodoval. Cher ani Nevill nestačili uskočit, a tak je to oba odhodilo přes půlku učebny. Nevill narazil do zdi a pouze si vyrazil dech, jenže Cher přelétla místnost mířila přímo do polic s lektvary. Snape mávnutím hůlky odstranil všechny lektvary právě včas a Cher tudíž narazila na prázdné police.
"Cher," vykřikla Tara a rozeběhla se k ní. Když k ní poklekla, zjistila, že má tržnou ránu na hlavě. Snape k nim rychle zamířil a jedním pohledem zhodnotil situaci. Vzal Charliinu hlavu do dlaní a hůlkou zastavil krvácení. Následně mávnul hůlkou a v ruce se mu objevil lektvar, který Cher hned nalil do úst. Pak jen sledoval, jak přichází k sobě.
Cher pomalu otevřela oči a pohled jí hned padl na profesora, který se u ní skláněl.
"Cher?" zamumlala Tara, která ji s vyděšeným pohledem sledovala.
"Nic mi není," pokusila se usmát Cher a skutečně se jí to trochu povedlo, ale hned obličej zkřivila do bolestné grimasy. "Jen mě trošku bolí hlava," zamumlala po chvíli.
"Fajn, dnešní hodina skončila!" pronesl Snape, když se zvedl. "Pane Longbottome! Díky vám Nebelvír přišel o 50 bodů a dnes v sedm máte školní trest u pana Filche! A teď vypadněte!" vyštěkl a sledoval, jak se všichni zvedají a peláší ze třídy. Když zahlédl, že se i Cher pokouší zvednout, zapražil ji pohledem.
"Vy tu zůstanete slečno," promluvil celkem normálním hlasem.
"Slečno Ebbotová, na co ještě čekáte?" zeptal se, když si všiml, že se Tara nemá k odchodu.
"V pohodě, do společenky trefím," zamumlala Cher a na Taru se usmála. Tentokrát ten úsměv byl lepší, protože se nepokusila pohnout hlavou. Tara ji chvíli pozorovala, ale nakonec přikývla a z učebny odešla.
"Profesore…" pronesla do ticha Cher a zahleděla se na Snapa. "mohl byste mi pomoct vstát?" poprosila, ale když zahlédla vražedný pohled, který na ni Snape vrhl, hned toho litovala. Otočila se od něho a pokusila se postavit sama. Jenže při každém sebemenším prudkém pohybu jí hlavu protínala neskutečná bolest. Nakonec se vyškrábala na nohy a opřela se o zeď. Když se podívala na Snapa, zjistila, že ji upřeně pozoruje.
"Pokud by vám to nevadilo, ráda bych si zašla na ošetřovnu, myslím, že mám otřes mozku," zamumlala a vrávoravým krokem se vydala ke dveřím. Dokonce i chůze jí dělala problémy.
"Myslím, že jsem vás ještě nikam nepustil!" ozval se za ní ledový hlas. "Sedněte si!" přikázal a ukázal na lavici, která bal nejblíže.
Cher neměla sílu odporovat, a tak se o ni opřela. Když se podívala na Snapa, zjistila, že k ní míří s nějakým lektvarem. Beze slova jí ho podal a Cher odzátkovala lahvičku. Jakmile k obsahu přičichla, okamžitě ho poznala a na ex to vypila.
"Děkuji," zašeptala, když jí přestala bolet hlava a žaludek se jí taky zklidnil.
"Neviděli jsme se už někde?" zeptal se do ticha Snape.
"Ano profesore, možná si vzpomínáte, ptala jsem se vás na Příčnou," zamumlala upřela na něho své modré oči.
"Jistě, ta drzá holka," poznamenal a ušklíbl se.
"Promiňte pane, ale nebyla jsem drzá. Vždyť jsem se vás jen zeptala kam jít, protože jsem si nevěděla rady," pronesla a dostalo se jí jen vražedného pohledu ze strany učitele.
"Omlouvám se," zamumlala. Před Snapem ji už několikrát varovali a nerada by si to s ním rozházela hned na začátku.
"Jak jste na tom s lektvary?" vypálil na ni.
"Promiňte pane, ale nechápu jak to myslíte."
"Jaký máte talent na lektvary? Co je na tom k nepochopení? Všiml jsem si, že jste se za celou hodinu podívala na postup lektvaru pouze jednou."
"No ano, totiž lektvary mi vždycky šly," pronesla po pravdě.
"Fajn, alespoň nejste další Longbottom, to bych už nepřežil," zamumlal si pro sebe. "A teď, pokud už jste schopna se udržet na nohou, odejděte!" pronesl ledovým hlasem a zamířil zpět ke katedře.
Cher se shýbla pro tašku a vydala se ke dveřím, kde se ještě zastavila.
"Profesore," oslovila muže a počkala, až se k ní otočí čelem. "Děkuji za ten lektvar na otřes mozku" a byla pryč. Snape za ní ještě chvíli zíral a pak si sedl za stůl.



Kapitolka 3-Seznámení se školou

8. března 2009 v 20:16 | Schali |  Na přání- Esperanzy :)
za beta read děkuji Lianell
--
První den byl pro Cher doslova hektický. Držela se hlavně poblíž Tary, protože by se na hradě nejspíše ztratila. Když došli na oběd, byla vděčná za chvíli klidu. Zatím měli Bylinkářství, Jasnovidectví, Runy a zrovna jim skončilo Studium mudlů. Každý profesor ji na začátku hodiny seznámil s programem a zjišťoval, jak je na tom s vědomostmi.
Ostatní jistě byli rádi, protože se profesoři skoro celou hodinu věnovali jen ji.
"Tak už teď toho mám plné zuby," zamumlala, když si s Tarou přisedala k ostatním.
"Čeho?" zeptal se Nevill.
"Jsem tu první den a každý učitel mě tu vyslýchá, jako bych byla podezřelá z vraždy," stěžovala si, když si nabírala jídlo.
"No jo, jsi tu nová. Za pár dní to odezní," uklidňovala ji Nanci.
"Když to říkáš," usmála se na ni Cher a všichni se pustili do jídla.
"Jde sem Brumbál," upozornila je po chvíli Tera a všichni zvedli hlavu.
"Dobrý den," pozdravil se s úsměvem ředitel.
"Dobrý den," odpověděli sborem.
"Slečno Drewová, mohla byste mě následovat do ředitelny?" zeptal se Brumbál a zaměřil pohled na Cher.
"Samozřejmě, pane profesore," řekla začala se zvedat i s taškou.
"Tašku ti vezmu a pak na tebe počkám před ředitelnou, abys trefila na OPČM," promluvila s úsměvem Tera.
"Díky," odvětila Cher a vydala se za Brumbálem.

Když se objevili v ředitelně, tak se Cher pořádně rozhlédla. Musela uznat, že ji měl úžasně zařízenou. V rohu místnosti na bidýlku seděl Fénix.
Cher k němu hned zamířila a nevšímala si Brumbála.
,,Ten je krásný," zamumlala zasněně a pozorovala ptáka.
"Děkuji," ozvalo se jí za zády. "Jmenuje se Fewkes a teď se prosím posaďte," usmál se Brumbál a ukázal na křeslo před svým stolem.
"Tak slečno, oficiálně bych vás chtěl přivítat v Bradavicích."
"Děkuji, pane řediteli," usmála se Cher.
"A jak se vám tady líbí?"
"Je to úžasný hrad. Krásnohůlky se Bradavicím nemůžou rovnat."
"Tak to jsem rád," zasmál se Brumbál. "Dáte si něco k pití?"
"Děkuji pane profesore, ale musím odmítnout. Za chvíli musím na hodinu."
"Jistě, tak to nebudu zdržovat ať na vás slečna Ebbotová nečeká," usmál se ředitel.
"Takže, jen pár základních informací. Jak jsem říkal již včera, do Zapovězeného lesa je vstup přísně zakázán. Jinak školní řád je stejný jako v Krásnohůlkách, takže je zbytečné vás s ním seznamovat. Dále pokud byste měla nějaký problém s učiteli či spolužáky, tak běžte za profesorkou McGonagalovou, ta je hlavou vaší koleje a nebo pak přímo za mnou. Pokud požádáte jakéhokoli profesora, dovede vás přes chrlič, který je chráněn heslem. Myslím, že to je to nejdůležitější. Máte nějaké otázky?"
"Myslím, že ne profesore, ale kdyby něco, tak se někoho zeptám," usmála se Cher.
"Tak dobře, můžete jít slečno Drewová. A kdyby něco, klidně přijďte."
"Děkuji profesore," usmála se Cher a už odcházela z ředitelny.

"Tak co chtěl?" zeptala se Tara, sotva jsem se objevila za chrličem.
"Jen ještě pár věcí, jako, kdo je hlavou koleje a kdyby něco, že za ním můžu klidně přijít," vysvětlila Charlie a vzala si od Tary tašku.
"Tak jdem," pronesla Tara a vydala se s Cher po boku na hodinu.

"Dobrý den studenti," přivítal je jejich nový učitel, sotva se všichni usadili v lavicích. "Jmenuji se Samuel Fuller a jak jste si jistě domysleli tak vás budu učit Obranu proti černé magii," pronesl profesor Fuller a Cher si všimla, že na něho všechna děvčata zbožně zírají. Proč taky ne? Vždyť je to doslova kus chlapa. Vysoký, statné postavy, tmavovlasý, tmavooký a s krásně opálenou pletí.
Cher seděla a usmívala se, když profesor četl jednotlivá jména a žáci si stoupali a představovali se.
Netrvalo dlouho a byl u Cher, jelikož byla na začátku abecedy.
"Charlie Drewová," pronesl profesor Fuller a pohledem se vpil do Cher ještě dříve, než povstala.
"Jmenuji se Charlie a většina mi říká Cher. Jsem tu prvním rokem, přestupovala jsem z Krásnohůrek. Nejvíce mě baví asi Obrana a Lektvary," představila se Cher a opět si sedla.
"Děkuji slečno Drewová. Tak další, pan Donegann," pokračoval profesor.
"Takže už o vás alespoň něco málo vím. Dnešní hodinu už bych ukončil, myslím, že začít probírat je zbytečné.Příště si zjistím jak jsme na tom s kouzly, takže pro teď můžete jít," propustil je profesor a zadíval se na Cher, ta jen přikývla.
"Taro, mohla bys na mě počkat venku? Potřebuji se profesora Fullera na něco zeptat," promluvila na kamarádku Cher.
"Jasně," řekla Tara s úsměvem a zmizela.
Když se za posledním žákem zavřely dveře, namířila si to Charlie rovnou k profesorovi, který stál u katedry a opíral se o ni zády.
"A teď, pane profesore, mi vysvětlete co tu děláte?!?" začala nevrle Cher, ale v koutcích ji pobaveně cukalo.
"Učím slečno Drewová," pronesl vážně profesor, ale nakonec se rozesmál a popadl Cher do náručí.
"Co tu děláš? Nemáš být v Krásnohůlkách?" zeptal se, když ji pustil.
"A ty Same, nemáš náhodou učit někde na škole ve Francii?" zeptala se Charlie a usmála se na něho.
"No, původně jo, ale pak mi napsal Brumbál jestli tu nechci na jeden rok učit a já neodolal."
"Na rok?" zeptala se nechápavě Cher
"Hm, na rok. Traduje se totiž, že je tohle profesorské místo prokleté a nikdo zde nevydrží déle jak rok."
"Aha, třeba budeš první. Mohl bys tu zůstat, alespoň by tu byl někdo, koho znám." pronesla Cher.
"Ale prosím tě. Vždyť ty to zmákneš. Pozoroval jsem tě u snídaně, máš už pár přátel na to, že jsi tu sotva dva dny."
"Jo, s těmi jsem se potkala už ve vlaku."
"Tak vidíš a než skončí rok, tak jich budeš mít víc, že už mě nebudeš potřebovat." Pronesl Sam a usmál se.
"Počkej, Same a teď vážně. Proč jsi nenapsal, že se vracíš?" vypálila na něho Charlie.
"Neměl jsem moc čas a navíc nebyl jsem si jist, jestli by to tvůj táta s mámou chtěli vědět."
"Vím, že se táta nechoval zrovna hezky, ale mámu fakt mrzelo, že jsi odešel," pronesla zklamaně.
"Já vím, nechtěl jsem tě s mámou opustit, ale na tvého tátu jsem fakt neměl nervy."
"Teď už je to jedno, ale můžu mámě napsat, že se její ztracený syn vrátil?" zeptala se s nadějí. "Táta už je v pohodě, smířil se s tím, že má syna ještě z prvního manželství, i když nemohl pochopit, že to před ním celé ty roky skrývala."
"A to není jediný, taky jsem nemohl pochopit proč musím vyrůstat u tety, ale teď je mi to jasné. Chtěla být šťastná a já ji zavazel"
"Ale tak to není Same," namítal hned Cher.
"Ale je a ty to víš. Ale mě to opravdu nevadí a zvlášť, když mám teď malou, střelenou sestřičku," zasmál se Sam a začal ji lechtat.
"Nech toho," zasmála se Cher a uhnula mu, takže na ni nedosáhl. "A nejsem malá, ani střelená!" začala se vztekat Charlie.
"Ok, máš pravdu, beru zpět. Ale teď bys měla jít, za chvíli zvoní na další hodinu a pokud se nepletu, tak na tebe čeká ta tvoje kamarádka," usmál se Sam.
"Máš pravdu," pronesla Cher, znovu objala bratra a vlepila mu pusu na tvář.
"Měj se bráško a nezlob," pronesla vážně a vyběhla z učebny, něž stihl Sam něco říct. Než zavřela dveře zaslechla už jen jeho smích.
"V pohodě?" zeptala se Tara, která také smích zaslechla.
"Jasně" usmála se na kamarádku a vydali se na dvouhodinovku lektvarů. Dnes už naštěstí poslední výuku co měli.
"Čemu se tak smál?" zeptala se Tara po chvíli ticha.
"Ale, trochu jsem ho provokovala." zasmála se Cher.
"Jak provokovala? Nestrhl nám body?" zeptala se zděšeně Tara a zastavila se.
"Ne vůbec. Profesor Fuller je naprosto v pohodě, klidná dušička," zasmála se Cher, ale to už stály před učebnou lektvarů.


2.kapitolka

25.kapitolka

7. března 2009 v 20:03 | Schali |  Harry a nová rodina
*Ahojky, moc se omlouvám, vím, že mi to trvá dosti dlouho . Matura na krku a tak se pořád jen šrotím, ale místo na psaní si vždy najdu. Ještě dnes začnu psát další kapitolku tak snad co nejdříve přibude
Snad se Vám tato bude líbit
Vaše Schali
PS: vím, že je trošku kratší, ale říkala jsem si, že alespoň něco. Příště to napravím, slibuji

----
za beta-read děkuji Lianell

***

,,Jak je Harry?" zeptala se Sam, sotva se objevil v kuchyni.
,,Celkem dobře," pronesl a vyhledal pohledem Tobyho. Toby seděl stále na tom stejném místě u stolu a nečitelným výrazem pozoroval Harryho.
,,Toby, mohli bychom si promluvit?" zašeptal zastřeným hlasem a prosebně se na bratra zadíval. Když kývl, vydali se společně po schodech do pokoje.
,,Promiň," pronesl Harry, sotva se za nimi zavřeli dveře.
,,Co ti mám promíjet?"
,,Že jsem ti to neřekl. Pochop, nebylo to pro mě zrovna jednoduché. Zjistil jsem, že můj otec je muž, který mě nenávidí. Musel jsem se s tím nejdříve vyrovnat a navíc jsem měl strach, jak na to zareaguješ.." řekl a cítil, jak mu z očí tečou slzy. Měl Tobyho opravdu rád a bál se toho, že by ho mohl zavrhnout.
,,Harry, ale já to chápu. Možná to zní divně, ale nic ti nevyčítám, jsem rád, že jsi můj bratr," prohlásil Toby a když viděl zmatený pohled, který na něho Harry vrhl, doplnil svá slova úsměvem.
,,Toby," zašeptal Harry a pořádně bratra objal. ,,Mám tě rád."
,,Však já tebe taky. Jsi ten nejlepší bratr na světě," zašeptal Toby a v hlase mu bylo znát dojetí.
Po chvíli se od sebe odlepili a sedli si na postel.
,,Harry, jak jsi vlastně zjistil, že je můj táta i tvým?"
,,No, jak sem ti již říkal v den mých narozenin mi Brumbál předal dopis od mámy. Psala v něm, že James Potter není mým otcem. Byl jsem z toho značně nesvůj a pak jsem od Hagrida dostal k narozeninám fotky, na kterých byla máma s Jamesem a Poberty. Jen na jedné fotce stála vedle Snapea a já si začínal dávat souvislosti dohromady. Nakonec jsem šel za Brumbálem, který mi nemohl říci jméno otce, ale mohl mi ho potvrdit. No a tak to vyšlo najevo," skončil vyprávění Harry a zadíval se na bratra.
,,Teda brácho, to je pecka. Jen otázečka, kdo jsou ti Poberti?"
,,Ne Poberti," zasmál se Harry, ,,ale Pobertové! To byla taková partička, kterou tvořil James, Sirius, Remus Lupin a Peter Pettigrew. Když byli ještě na škole, dělali všelijaké lumpárny, ale nejvíce je bavilo ubližovat tvému otci, to proto mě tak nesnáší. James ho hodně šikanoval a on tu nenávist pak jen přenesl na mě."
,,Ale táta už k tobě přeci necítí nenávist."
,,Hm," zamumlal Hary a rozhodl se před ním nezmiňovat, co slyšel v kuchyni.
,,Takže Pobertové. Jamese a Siriuse znám, ale co ti další dva?"
,,No Remus Lupin učil jednu dobu u nás na škole OPČM a hodně jsme se skamarádili. On jediný mi toho o rodičích dokázal hodně povědět, protože s nimi studoval.
Peter Pettigrew byl krysa a to doslova. Zradil rodiče, kteří mu věřili a vydal je Vodemortovi. Následně když ho Sirius dopadl a chtěl se pomstít, tak se proměnil v krysu a Siria zavřeli za jeho vraždu, zradu rodičů a zmrzačení několika mudlů. To, že Pettigrew žije, jsme zjistili až loni. Ale to je nadlouho, prostě znova utekl a teď je nejspíše u svého pána."
,,Ty jo. Je to možný? Tohle jsem si nemyslel ani v nejdivočejších snech."
,,No já taky. Když jsem poprvé uviděl Siria, chtěl jsem ho zabít, ale naštěstí se tam objevil Rem a pak mi společně všechno řekli. Jo a mimochodem, asi bys měl vědět, že jsem napadl tvého otce."
,,Cože?!?" vyhrkl Toby a zmateně se na Harryho zadíval.
,,No když mi konečně chtěl Sirius říci pravdu, najednou se tam objevil. Začal vyhrožovat Siriovi a Removi a já ho trochu napadl. Pochop, potřeboval jsem vědět pravdu."
,,Tak na to jsem ještě nezapomněl!" ozval se od dveří ledový hlas.
,,Hups," zamumlal Harry a vrhl na Snapea vyděšený pohled.
,,Ale tati, vždyť on to tak nemyslel," zastal se hned Toby bratra.
,,Však já vím," řekl a mírně se na Harryho usmál. ,,Jsem rád, že jste se usmířili," poznamenal a zahleděl se Harrymu do očí.
,,Nebylo proč se usmiřovat," chopil se opět slova Toby. ,,Harry mi nikdy nic neudělal."
Sev se zasmál. ,,Tak pojďte dolů už na to kakao," prohlásil a sledoval, jak se oba jeho synové zvedají a mlčky ho následují.
,,V pohodě?" zeptala se Sam, sotva se objevili v kuchyni.
,,Jasně," usmál se Toby a Harry jen pokýval hlavou. Oba si sedli na svá místa a Sam před ně postavila hrnek kakaa.
,,Tak jak se těšíte na dárky?" zeptala se, když si k nim přisedla.
,,Já jo," vyhrkl rychle Toby.
,,U tebe je mi jasné. Co ty Harry?"
,,Celkem jo," zamumlal a upil kakaa.
,,Jak celkem?" nechápala Sam.
,,No, já moc Vánoce neslavil," vysvětlil jim Harry.
,,Jak to?" zeptal se hned Toby a zadíval se na bratra.
,,No, když jsem bydlel ještě v Kvikálkově, tak jsem jim byl spíše na obtíž. Něco jako pro kouzelníky domácí skřítek. Poprvé jsem Vánoce slavil až v Bradavicích s Ronem a Miou," usmál se Harry, když si vzpomněl na to ráno, jak ho Ron budil. Byl to krásný pocit vstávat a jít ke stromečku, kde má dárky.
,,No tak teď je slavit budeš," usmála s na něho Sam.
Severus seděl u stolu a za celou dobu nepromluvil. Kdybych to věděl, mohl slavit Vánoce s námi. Nemusel by sloužit těm mudlům!! nadával si v duchu.
,,Takže upalujte," pronesla po chvíli Sam, když oba dopili svůj hrníček. ,,Běžte si někam hrát. Večeře bude asi v pět, a pak půjdeme rovnou ke stromečku. Myslím, že na všechny toho bylo dnes trochu moc, a tak nebudeme ponocovat!" prohlásila a vstala.
Kluci ji hned napodobili a vydali se do svého pokoje.


Jakou chcete další povídku?

5. března 2009 v 20:04 | Schali |  Zprávičky-novinky...
Za nedlouho se dostanu do konce jedne povídky
Takže nechávám na vás jakou by jste chtěli další. Pište do komentářů a hlasujte v anketě
Vaše Schali


1. možnost:
Opět téma Harry syn Severuse. Ale tentokrát s nečekanými postavami a zajimavým dějem. Doufám..

2. možnost:
Dívka jede studovat první ročník do Bardavic, jaký pro ni bude šok zjištění, že je dcerou jednoho z učitelů? (samozřejmě S.S.) Co Hermiona, která v Bradavicích vyučuje?

3.možnost:
Harry má zničit Voldemorta. Co je zač dívka, která mu přijíždí na pomoc? Jak to dopadne, když zjistí, že je to jeho příbuzná?