** Tak přidávám slíbenou kapitolku . Snad se vám bude líbit. původně jsem měla trochu jiný děj, ale podle těch vaších komentářů mi to nedalo a musela jsem to změnit
Snad se vám to bude líbit
Vaše Schali
PS: Uvítám komentáře...
---
za beta-read děkuji Lianell
***
*** Chroptící chýše ***
Když se Harry ráno probudil, cítil se dost pod psa. Žaludek měl sevřený a bolela ho hlava, o zádech radši nemluvě. Vstal z kanape kam večer, vlastně dnes ráno, ulehl a vydal se znovu zapálit v krbu. Přeci jen byl prosinec a dům nebyl vůbec zateplený. V některých místech bylo vidět i ven.
Cítil, že je značně podchlazený, zapálit v krbu mu trvalo skoro půl hodiny a už to chtěl i vzdát, ale nakonec se objevil plamínek jeho naděje.
Usadil se zpět na kanape a zahleděl se do ohně.
Myšlenkami se toulal u svého otce a bratra.
*** U Snapů ****
Toby část odpoledne strávil ve svém pokoji, ale nakonec se rozhodl vydat do jídelny. Sice byl Štědrý den, ale na jeho náladě to ničemu nepomohlo. Cítil se pod psa.
,,Co je Toby?" zeptala se starostlivě mamka.
,,Nic, pořád musím myslel na Harryho. Kde může být?"
,,To nevím Toby, ale určitě je v bezpečí," zamumlala povzbudivě jeho matka.
,,Přeci se nemohl jen tak vypařit," začal se vztekat Toby. ,,Kam mohl jít? Třeba je u Weasleyových, ale ti jeli do Rumunska," zamumlal když si to uvědomil. ,,Přece musí být nějaké místo, kam se mohl schovat, kde se cítí v bezpečí," přemítal nahlas a Sam se Severusem na něho mlčky koukali. ,,Kdyby tu tak nechal to zrcátko, mohli jsme se zeptat Siriuse," zamumlal sklesle a opřel si hlavu o stůl.
,,Jasně Black," vykřikl Severus a vstal od stolu. ,,Asi vím kde je," dodal a popadl plášť. Než se stačili Toby nebo Sam na něco zeptat, přemístil se pryč.
,,Snad ho najde."
,,Určitě Toby. Dáme si čaj, co ty na to?" usmála se na něho matka a vstala.
*** Chroptící chýše ***
Harry už opět ležel na kanapi a třásl se zimou. Teď litoval, že od nich odešel. Ale to jsem tam měl zůstat? ptal se sám sebe. Slyšel jsem jasně, jak říká, že mě nenávidí. To jsem s ním měl další den zasednout ke stolu? To bych rozhodně nezvládl!
Fakt skvělý Štědrý den, pronesl v duchu jízlivě
Najednou zavrzala podlaha a Harry vyskočil s hůlkou připravenou. Jenže měl tak zkřehlé prsty, že mu vypadla z rukou.
,,Sakra," zaklel a sehnul se pro ni. Když se opět postavil, koukal do černých očí. Do očí svého otce.
,,Harry," zašeptal Severus a vydal se k němu.
,,Pane profesore? Co tu děláte?" zeptal se Harry a aniž si to uvědomil, začal lehce couvat.
,,Všude jsem tě hledal," pronesl Severus, jako by to všechno vysvětlovalo. ,,Proč jsi odcházel?"
,,Nemohl jsem u vás už zůstat," pronesl a otočil se zpět ke krbu.
,,Harry, vrať se domů," zašeptal prosebně, až se na něho Harry nevěřícně podíval.
,,Já nemám domov," pronesl ledově. ,,Jediný domov, který jsem kdy měl byly Bradavice," dodal.
,,Harry pojď, je tu strašná zima a tvůj bratr se o tebe bojí."
Harry cítil, jak mu po tváři tečou slzy.
,,Vyřiďte Tobymu, že jsem v pořádku. Jak jste mě tu vůbec našel?"
,,Díky Tobymu. Řekl, že kdybychom měli to tvoje zrcátko mohli bychom se zeptat Blacka a já si uvědomil, kde bys mohl být," vysvětlil mu Sev a postoupil blíže k němu
,,Aha. Nevěděl jsem kam jinam jít. Tady se mi změnil celý život," zašeptal a utřel si slzy.
,,Harry, pojď domů. Jsi celý zkřehlý, musí ti být hrozná zima."
,,Neříkejte, že máte o mě starost," vpálil mu Harry, až na něho zůstal Severus nechápavě koukat.
,,Jistěže mám o tebe starost. Jsi přece můj syn!"
,,Možná podle krve, ale nezapomeňte na to, jak mě nenávidíte," pronesl jeho slova a Severusovi přeběhl mráz po zádech. Takže tohle slyšel, došlo mu, když si ty slova vybavil. U Merlina, že já radši nemlčel!!
,,Harry," začal opatrně. ,,To, co jsi včera slyšel, já to tak nemyslel."
,,Jistě," pronesl jízlivě. ,,Ale víte co bylo nejhorší?" zeptal se a otočil se na něho. Severus se zhrozil, když uviděl jeho oči zarudlé od pláče. ,,Když jste mi potvrdil moje obavy. Myslel jsem si, že mě nenávidíte, všichni se mi to snažili vymlouvat a já jim nakonec uvěřil. Když jsem slyšel vaše slova, došlo mi, že jsem měl pravdu. Nejde jen o tu nenávist k mému otci, ale vy nenávidíte přímo mě!" ukončil proslov a znovu se otočil. Ani si neuvědomil, že Jamese Pottera opět nazval svým otcem, ale Severusovi to neuniklo.
,,Harry tohle neříkej," zašeptal Severus a přešel k němu. Vzal ho za ramena a přes jeho usilovném protesty ho objal. ,,Není to tak, že bych tě nenáviděl, jen jsem neměl šanci tě poznat. Zabraňovala mi v tom ta tvoje podoba s Jamesem a vědomí, že je tvůj otec. Neodsuzuj mě za něco, co jsem řekl. Prosím tě, dej mi šanci se s tebou víc poznat, poznat tě jako syna," dodal a pevně si k sobě Harryho přitiskl. Cítil, jak jim otřásají vzlyky. Severus ho zabalil do svého pláště a Harry se k němu víc přitulil.
,,Půjdeme domů?" zeptal se svého syna a odpovědí mu bylo lehké přikývnutí.
Trochu se pousmál a přemístil se.
Objevili se v obýváku a Harry se odlepil od svého otce. Ten se na něho upřeně zadíval a najednou vytáhl hůlku.
,,Máš zarudlé oči od pláče," zamumlal nějaké kouzlo a jeho obličej nabral známou barvu. ,,Takhle je to lepší. Alespoň se tě Toby se Sam hned neleknou," řekl a usmál se na něho.
,,Tak pojď, nejspíše budou v kuchyni," řekl a vydal se napřed, Harry mu šel v patách.
,,Tati, tak co, našel jsi ho?" ,,Tak co Severusi?" zazněly naráz dvě otázky a Severus se jen usmál. Když ustoupil stranou, tak Toby vykřikl radostí.
,,Harry!" a rozběhl se (bratrovi) Harrymu do náručí.
,,Toby," zašeptal a pevně ho objal.
,,Mel jsem o tebe strach! Slíbil jsi mi, že až se rozhodneš zase zmizet řekneš mi kam!"
,,Ale to platilo jen v Bradavicích, bratříčku," řekl Harry s úsměvem a ani si pořádně neuvědomil, co to vlastně řekl. Dokud nezaslechl zalapání po dechu a Toby se od něho neodtrhl.
,,Jak jsi mi to řekl?" zeptal se a upřeně se na něho zadíval.
,,Toby?" zkusil Harry, ale tušil, že to neprojde.
,,Ne, řekl jsi mi bratříčku."
,,Promiň," zamumlal Harry. ,,Nevěděl jsem, že by ti to vadilo. Jsi jako můj bratr," pronesl nakonec. Sice mu neřekl úplně pravdu, ale v podstatě ani moc nelhal.
,,Harry," zašeptal Toby a znovu ho objal. Harry na chvíli zavřel oči, ale když je otevřel, setkal se s pohledem svého otce a jeho manželky. K jeho překvapení se oba usmívali.
,,Toby, musíme ti něco říct," pronesl Snape a tím zrušil objímající chvilku.
,,A co?" zeptal se zvědavě Toby. Harry se na Snapea jen vyjeveně podíval. Když viděl výraz v jeho očích, došlo mu co chce Tobymu říci.
,,Pane profesore…" začal, ale Sev ho přerušil.
,,Ne Harry, prostě mu to řekneme. Je jediný, kdo to zatím neví a to je vůči němu nefér, nemyslíš?"
,,Ano, ale.."
,,Dost. Sedněte si," přikázal Snape a nikdo se neodvážil odporovat.
,,Tak o co jde?" zeptal se zvědavě Toby. To prohlášení, že je jediný, kdo to neví se mu moc nelíbilo.
,,Jde o to, že tady Harry je opravdu tvůj bratr," řekl na rovinu Severus a sledoval výraz svého mladšího syna.
,,To myslíš vážně?" zeptal se nevěřícně a Harrymu se udělalo špatně. Teď mě zavrhne, bude mě nenávidět za to, že jsem mu lhal..
,,Ano myslím."
,,Proč jsi mi to neřekl?" zeptal se Toby Harryho, teď už s vědomím, že je to jeho bratr.
,,Promiň Toby. Vím, že jsem ti to měl říci, ale nevěděl jsem jak," řekl smutně a podíval se stranou.
,,Jak dlouho to víš?" zeptal se otce.
,,Jeden den," odpověděl upřímně.
Harry seděl v kuchyni, kde se najednou utvořilo neskutečné ticho. Neměl jsem se sem vracet! Nikdy. Akorát jsem všem zkazil Vánoce!honilo se Harrymu hlavou. Najednou ho popadla taková zimnice, že se roztřásl po celém těle, nemohl to prostě zastavit.
,,Harry, co je?" zeptal se ho vyděšeně bratr.
,,Nic, je mi fajn," snažil se dostat přes drkotající zuby.
,,Musí hned pod teplou vodu. Je úplně promrzlý," vyštěkl Severus a vstal. Přešel k Harrymu, kterého vzal následně do náručí a zamířil s ním do koupelny v prvním patře.
Pustil teplou vodu a začal napouštět vanu. Pomohl Harrymu sundat oblečení a za chvíli už Harry ležel v teplé vodě.
,,Zůstaň ležet, skočím ti pro lektvar, ať z toho ještě nejsi nemocný," pronesl a vyšel ven. Opravdu jsem v jeho hlase slyšel osten strachu? přemýšlel, zatímco se pomalu zahříval. Ovšem stále se třásl po celém těle. Ne to je blbost, Snape o mě přeci nemá strach.Ta zima mi už leze na mozek!usoudil nakonec a ponořil se do vody až po hlavu. Chvíli byl pod vodou a když se vynořil, stál v místnosti opět jeho otec.
,,Už jsem myslel, že se ti něco stalo. Na tohle vypij!" přikázal a podal mu lahvičku s lektvarem. Konečně se Harry přestal třást, takže nehrozilo, že by ji vylil.
,,Děkuji," zašeptal, když mu lahvičku vracel. Severus jen přikývl a odešel z místnosti.
Asi po deseti minutách byl zpět i s Harryho věcmi. Nesl mu čisté kalhoty s trikem a svetr, který dostal loni od paní Weasleyové k Vánocům.
Harry tedy vylezl z vany a oblékl se. Když vyšel ven, zjistil, že na něho otec čeká.
,,Jak je?"
,,Už lépe, děkuji."
,,Přestaň pořád děkovat! Pojď dolů, Sam udělala horké kakao," řekl a spolu se synem se vydal po schodech dolů.
Když se Harry ráno probudil, cítil se dost pod psa. Žaludek měl sevřený a bolela ho hlava, o zádech radši nemluvě. Vstal z kanape kam večer, vlastně dnes ráno, ulehl a vydal se znovu zapálit v krbu. Přeci jen byl prosinec a dům nebyl vůbec zateplený. V některých místech bylo vidět i ven.
Cítil, že je značně podchlazený, zapálit v krbu mu trvalo skoro půl hodiny a už to chtěl i vzdát, ale nakonec se objevil plamínek jeho naděje.
Usadil se zpět na kanape a zahleděl se do ohně.
Myšlenkami se toulal u svého otce a bratra.
*** U Snapů ****
Toby část odpoledne strávil ve svém pokoji, ale nakonec se rozhodl vydat do jídelny. Sice byl Štědrý den, ale na jeho náladě to ničemu nepomohlo. Cítil se pod psa.
,,Co je Toby?" zeptala se starostlivě mamka.
,,Nic, pořád musím myslel na Harryho. Kde může být?"
,,To nevím Toby, ale určitě je v bezpečí," zamumlala povzbudivě jeho matka.
,,Přeci se nemohl jen tak vypařit," začal se vztekat Toby. ,,Kam mohl jít? Třeba je u Weasleyových, ale ti jeli do Rumunska," zamumlal když si to uvědomil. ,,Přece musí být nějaké místo, kam se mohl schovat, kde se cítí v bezpečí," přemítal nahlas a Sam se Severusem na něho mlčky koukali. ,,Kdyby tu tak nechal to zrcátko, mohli jsme se zeptat Siriuse," zamumlal sklesle a opřel si hlavu o stůl.
,,Jasně Black," vykřikl Severus a vstal od stolu. ,,Asi vím kde je," dodal a popadl plášť. Než se stačili Toby nebo Sam na něco zeptat, přemístil se pryč.
,,Snad ho najde."
,,Určitě Toby. Dáme si čaj, co ty na to?" usmála se na něho matka a vstala.
*** Chroptící chýše ***
Harry už opět ležel na kanapi a třásl se zimou. Teď litoval, že od nich odešel. Ale to jsem tam měl zůstat? ptal se sám sebe. Slyšel jsem jasně, jak říká, že mě nenávidí. To jsem s ním měl další den zasednout ke stolu? To bych rozhodně nezvládl!
Fakt skvělý Štědrý den, pronesl v duchu jízlivě
Najednou zavrzala podlaha a Harry vyskočil s hůlkou připravenou. Jenže měl tak zkřehlé prsty, že mu vypadla z rukou.
,,Sakra," zaklel a sehnul se pro ni. Když se opět postavil, koukal do černých očí. Do očí svého otce.
,,Harry," zašeptal Severus a vydal se k němu.
,,Pane profesore? Co tu děláte?" zeptal se Harry a aniž si to uvědomil, začal lehce couvat.
,,Všude jsem tě hledal," pronesl Severus, jako by to všechno vysvětlovalo. ,,Proč jsi odcházel?"
,,Nemohl jsem u vás už zůstat," pronesl a otočil se zpět ke krbu.
,,Harry, vrať se domů," zašeptal prosebně, až se na něho Harry nevěřícně podíval.
,,Já nemám domov," pronesl ledově. ,,Jediný domov, který jsem kdy měl byly Bradavice," dodal.
,,Harry pojď, je tu strašná zima a tvůj bratr se o tebe bojí."
Harry cítil, jak mu po tváři tečou slzy.
,,Vyřiďte Tobymu, že jsem v pořádku. Jak jste mě tu vůbec našel?"
,,Díky Tobymu. Řekl, že kdybychom měli to tvoje zrcátko mohli bychom se zeptat Blacka a já si uvědomil, kde bys mohl být," vysvětlil mu Sev a postoupil blíže k němu
,,Aha. Nevěděl jsem kam jinam jít. Tady se mi změnil celý život," zašeptal a utřel si slzy.
,,Harry, pojď domů. Jsi celý zkřehlý, musí ti být hrozná zima."
,,Neříkejte, že máte o mě starost," vpálil mu Harry, až na něho zůstal Severus nechápavě koukat.
,,Jistěže mám o tebe starost. Jsi přece můj syn!"
,,Možná podle krve, ale nezapomeňte na to, jak mě nenávidíte," pronesl jeho slova a Severusovi přeběhl mráz po zádech. Takže tohle slyšel, došlo mu, když si ty slova vybavil. U Merlina, že já radši nemlčel!!
,,Harry," začal opatrně. ,,To, co jsi včera slyšel, já to tak nemyslel."
,,Jistě," pronesl jízlivě. ,,Ale víte co bylo nejhorší?" zeptal se a otočil se na něho. Severus se zhrozil, když uviděl jeho oči zarudlé od pláče. ,,Když jste mi potvrdil moje obavy. Myslel jsem si, že mě nenávidíte, všichni se mi to snažili vymlouvat a já jim nakonec uvěřil. Když jsem slyšel vaše slova, došlo mi, že jsem měl pravdu. Nejde jen o tu nenávist k mému otci, ale vy nenávidíte přímo mě!" ukončil proslov a znovu se otočil. Ani si neuvědomil, že Jamese Pottera opět nazval svým otcem, ale Severusovi to neuniklo.
,,Harry tohle neříkej," zašeptal Severus a přešel k němu. Vzal ho za ramena a přes jeho usilovném protesty ho objal. ,,Není to tak, že bych tě nenáviděl, jen jsem neměl šanci tě poznat. Zabraňovala mi v tom ta tvoje podoba s Jamesem a vědomí, že je tvůj otec. Neodsuzuj mě za něco, co jsem řekl. Prosím tě, dej mi šanci se s tebou víc poznat, poznat tě jako syna," dodal a pevně si k sobě Harryho přitiskl. Cítil, jak jim otřásají vzlyky. Severus ho zabalil do svého pláště a Harry se k němu víc přitulil.
,,Půjdeme domů?" zeptal se svého syna a odpovědí mu bylo lehké přikývnutí.
Trochu se pousmál a přemístil se.
Objevili se v obýváku a Harry se odlepil od svého otce. Ten se na něho upřeně zadíval a najednou vytáhl hůlku.
,,Máš zarudlé oči od pláče," zamumlal nějaké kouzlo a jeho obličej nabral známou barvu. ,,Takhle je to lepší. Alespoň se tě Toby se Sam hned neleknou," řekl a usmál se na něho.
,,Tak pojď, nejspíše budou v kuchyni," řekl a vydal se napřed, Harry mu šel v patách.
,,Tati, tak co, našel jsi ho?" ,,Tak co Severusi?" zazněly naráz dvě otázky a Severus se jen usmál. Když ustoupil stranou, tak Toby vykřikl radostí.
,,Harry!" a rozběhl se (bratrovi) Harrymu do náručí.
,,Toby," zašeptal a pevně ho objal.
,,Mel jsem o tebe strach! Slíbil jsi mi, že až se rozhodneš zase zmizet řekneš mi kam!"
,,Ale to platilo jen v Bradavicích, bratříčku," řekl Harry s úsměvem a ani si pořádně neuvědomil, co to vlastně řekl. Dokud nezaslechl zalapání po dechu a Toby se od něho neodtrhl.
,,Jak jsi mi to řekl?" zeptal se a upřeně se na něho zadíval.
,,Toby?" zkusil Harry, ale tušil, že to neprojde.
,,Ne, řekl jsi mi bratříčku."
,,Promiň," zamumlal Harry. ,,Nevěděl jsem, že by ti to vadilo. Jsi jako můj bratr," pronesl nakonec. Sice mu neřekl úplně pravdu, ale v podstatě ani moc nelhal.
,,Harry," zašeptal Toby a znovu ho objal. Harry na chvíli zavřel oči, ale když je otevřel, setkal se s pohledem svého otce a jeho manželky. K jeho překvapení se oba usmívali.
,,Toby, musíme ti něco říct," pronesl Snape a tím zrušil objímající chvilku.
,,A co?" zeptal se zvědavě Toby. Harry se na Snapea jen vyjeveně podíval. Když viděl výraz v jeho očích, došlo mu co chce Tobymu říci.
,,Pane profesore…" začal, ale Sev ho přerušil.
,,Ne Harry, prostě mu to řekneme. Je jediný, kdo to zatím neví a to je vůči němu nefér, nemyslíš?"
,,Ano, ale.."
,,Dost. Sedněte si," přikázal Snape a nikdo se neodvážil odporovat.
,,Tak o co jde?" zeptal se zvědavě Toby. To prohlášení, že je jediný, kdo to neví se mu moc nelíbilo.
,,Jde o to, že tady Harry je opravdu tvůj bratr," řekl na rovinu Severus a sledoval výraz svého mladšího syna.
,,To myslíš vážně?" zeptal se nevěřícně a Harrymu se udělalo špatně. Teď mě zavrhne, bude mě nenávidět za to, že jsem mu lhal..
,,Ano myslím."
,,Proč jsi mi to neřekl?" zeptal se Toby Harryho, teď už s vědomím, že je to jeho bratr.
,,Promiň Toby. Vím, že jsem ti to měl říci, ale nevěděl jsem jak," řekl smutně a podíval se stranou.
,,Jak dlouho to víš?" zeptal se otce.
,,Jeden den," odpověděl upřímně.
Harry seděl v kuchyni, kde se najednou utvořilo neskutečné ticho. Neměl jsem se sem vracet! Nikdy. Akorát jsem všem zkazil Vánoce!honilo se Harrymu hlavou. Najednou ho popadla taková zimnice, že se roztřásl po celém těle, nemohl to prostě zastavit.
,,Harry, co je?" zeptal se ho vyděšeně bratr.
,,Nic, je mi fajn," snažil se dostat přes drkotající zuby.
,,Musí hned pod teplou vodu. Je úplně promrzlý," vyštěkl Severus a vstal. Přešel k Harrymu, kterého vzal následně do náručí a zamířil s ním do koupelny v prvním patře.
Pustil teplou vodu a začal napouštět vanu. Pomohl Harrymu sundat oblečení a za chvíli už Harry ležel v teplé vodě.
,,Zůstaň ležet, skočím ti pro lektvar, ať z toho ještě nejsi nemocný," pronesl a vyšel ven. Opravdu jsem v jeho hlase slyšel osten strachu? přemýšlel, zatímco se pomalu zahříval. Ovšem stále se třásl po celém těle. Ne to je blbost, Snape o mě přeci nemá strach.Ta zima mi už leze na mozek!usoudil nakonec a ponořil se do vody až po hlavu. Chvíli byl pod vodou a když se vynořil, stál v místnosti opět jeho otec.
,,Už jsem myslel, že se ti něco stalo. Na tohle vypij!" přikázal a podal mu lahvičku s lektvarem. Konečně se Harry přestal třást, takže nehrozilo, že by ji vylil.
,,Děkuji," zašeptal, když mu lahvičku vracel. Severus jen přikývl a odešel z místnosti.
Asi po deseti minutách byl zpět i s Harryho věcmi. Nesl mu čisté kalhoty s trikem a svetr, který dostal loni od paní Weasleyové k Vánocům.
Harry tedy vylezl z vany a oblékl se. Když vyšel ven, zjistil, že na něho otec čeká.
,,Jak je?"
,,Už lépe, děkuji."
,,Přestaň pořád děkovat! Pojď dolů, Sam udělala horké kakao," řekl a spolu se synem se vydal po schodech dolů.