Některé postavy, patří J.K.R. a já na ně nemám žádná práva.Tyto stránky nebyly vytvořeny za účelem zisku.Publikované obrázky jsou pozbírané z internetu-nemám na ně žádná práva.       
 
V mé hodině nebudou žádná pošetilá mávání hůlkou a přihlouplá zaříkadla!

15.kapitola

8. ledna 2009 v 14:22 | Sevik99 |  Láska je slepá
O dva dny později je navštívil Alex. Chtěli se Severusem vyzkoušet nějaká reverzní zaklínadla, zatím na myších. Fungovala. Rozhodli se je použít i na Hermionu. Byla nadšená. Její radost poněkud zakalil fakt, že se zrak bude vracet postupně. Bude trvat týdny, než zase uvidí jako dřív. První dva dny neviděla žádný rozdíl, ale třetí den ráno vyrazila jako obvykle do koupelny. Najednou se zarazila s pohledem upřeným na stěnu. Věděla, že směřuje na východ a je v ní zasazeno velké okno, ráda u něj sedávala, ale teď ho i viděla. Viděla jasně ohraničený obdélník světla na jinak černém pozadí. Po tvářích jí sklouzly dvě osamělé slzy. Fungovalo to. Fungovalo.
Zbytek dne zářila jako sluníčko. S každým dalším dnem se její zrak lepšil. Asi po dvou týdnech vyšla konečně z domu. Několikrát se byla se Severusem nebo některým ze skřítků projít v zahradě, ale tentokrát ji i viděla. Rozmazaně, ale viděla. Unikl jí obdivný povzdech. Zaslechla kroky. Neotočila se. Nemusela. Bezpečně je poznala. Zlehka jí položil ruku na rameno, aby ji upozornil na svou přítomnost.
"Věděla jsem, že je rozlehlá, ale neuvědomila jsem si, jak moc," řekla do ticha. Význam těch slov ho udeřil nečekanou silou. Přiměl ji se na něj podívat. V jeho očích dokázala rozeznat překvapení. Nedokázala se ovládnout. Skočila mu kolem krku.
"Děkuju. Děkuju za všechno." Její radost byla nakažlivá. Kdyby neměla tvář zabořenou v jeho hábitu, viděla by, jek se mu na tváři usadil úsměv, když jí objetí oplácel. Najednou sebou trhl. Pochopila.
"Buď opatrný."
Jen přikývl a přemístil se.

Zcela nečekaně se objevil na Grimauldově náměstí. Všichni přítomní byli očividně znepokojeni.
"Stalo se něco?" zeptal se okamžitě Lupin.
"Kde je slečna Weasleyová?" zeptal se Snape v odpověď. Všichni v doslechu ztuhli a obrátili se k němu.
"Šla s Mundungusem na Příčnou. Měli se vrátit před půl hodinou," odpověděl mu Kingsley. "Ty o ní něco víš?"
"Jo. Má ji Voldemort. O Fletcherovi nic nevím," odpověděl. Pak se obrátil na Harryho.
"Pane Pottere, jak moc se ve škole vědělo o vašem vztahu se slečnou Weasleyovou?"
"To vás nemusí zajímat?" odsekl.
"Váš milostný život je mi ukradený, Pottere. Chci vědět, jaká je pravděpodobnost, že o vašem vztahu ví Voldemort."
"Je to tak důležité?" ozval se Artur Weasley.
"Pokud se Voldemort dozví, že vaše dcera je pro Pottera něco víc než spolužačka, bude z ní ten nejlépe hlídaný vězeň v Anglii," řekl suše a zamířil ke krbu.
"Kam jdete?" křikl za ním Harry.
"Vymyslet, jak ji dostat z jeho sídla a nespáchat přitom sebevraždu," odpověděl, aniž se otočil.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama