Některé postavy, patří J.K.R. a já na ně nemám žádná práva.Tyto stránky nebyly vytvořeny za účelem zisku.Publikované obrázky jsou pozbírané z internetu-nemám na ně žádná práva.       
 
V mé hodině nebudou žádná pošetilá mávání hůlkou a přihlouplá zaříkadla!

Kapitola 28

22. prosince 2008 v 20:27 | Schali |  Brumbálova vnučka
Tak přidávám další kapitolky :) snad se vám budou líbit..


za beta-read děkuji Lianell

________________________________________

Uběhl asi měsíc, co Ella nastoupila na post učitele OPČM. Pár žákům se moc nelíbilo, že je učí někdo, kdo je jen o málo starší, ale nic s tím nenadělali. Ella si rychle zjednala respekt, byla spravedlivá a nikomu nic neodpouštěla. Už po prvních týdnech začalo kolovat Bradavicemi, že je to nejlepší učitelka, jaká je kdy učila. Brumbál na ni byl hrdý a Ella byla ráda, že to zvládá tak dobře.
Ella navenek působila velice mile a vyrovnaně, ale pravda byla taková, že uvnitř sváděla velký boj. Mohly za to ty její sny. Od toho večera, kdy ji Severus tak náhle probudil se pořádně nevyspala. Začínala se cítit strašně unavená, a taky aby ne, když člověk za den naspí sotva pět hodin. První týden to nějak přečkala, ale nakonec začala užívat posilňující lektvar. Věděla, že by se jinak zhroutila. Ovšem lektvar měl jednu nevýhodu, byl silně návykový. Doporučovalo se ho užívat tak dva až tři týdny. A Ella se blížila povolenému termínu.
,Jenže co mám dělat?' ptala se posledních pár večerů stále na tu samou otázku. Když nastal den kdy poprvé měla přečkat bez posilňujícího lektvaru opět se s výkřikem probudila. Když se trochu vzpamatovala bylo ji jasné co jí zbývá a tak si natáhla župan a vyšla ze svých komnat. Musela projít celým hradem než stanula před těmi správnými dveřmi. Najednou ji opustila odvaha, ale pak si uvědomila , že nic jiného jí nezbývá. Zaklepala a vyčkávala, doufala, že její poslední naděje ještě nespí. Nechtěla ho budit, uměla si představit jak by byl rozmrzelý.
Když se ale místo obvyklého "dále", dveře otevřeli znejistěla.
"Ello?" promluvil sametový hlas, který zněl trochu nevěřícně.
"Severusi, mohu dál?" zeptala se a vyčkávala. Ani by se nedivila, kdyby ji poslal pryč. Bylo přeci jen už něco po půlnoci a on byl jen v kalhotách zřejmě od pyžama. To jí ostatně moc nepomohlo, když měla před očima jeho nahou hruď. Sev jen přikývl a ustoupil, aby mohla vejít a potom za ní zavřel dveře.
"Pojď dál," pronesl a vedl ji do svých soukromých komnat, kde ji nabídl místo v křesle u krbu.
"Co pro tebe můžu udělat?" zeptal se, když si sedal naproti ní.
Chtěla bych se omluvit, že ruším takhle pozdě, ale potřebovala bych od vás pomoc." Zašeptala skoro neslyšně, až si myslel, že se přeslechl. Stále mu vykala a to se mu v tuto chvíli z nějakého důvodu moc nelíbilo. Byl rád, že mu konečně říká jménem, ale o tom vykání si s ní bude muset promluvit, rozhodl se.
"Neomlouvej se a řekni mi, co pro tebe můžu udělat." Sledoval jak k němu Ella obrací pohled, který zatím putoval po jeho komnatách, jak se zhluboka nadechuje a cítil, že to mu chce říct něco velice důležitého.
"Potřebovala bych pomoct."
"Pomoc? Jakou pomoc?"
"Pamatuješ, pamatujete," opravila se rychle a doufala, že to nepostřehl.
"Klidně mi tykej, jsi kolegyně a my si tady tykáme," pronesl a nepatrně se usmál.
"Tak jak ti teda můžu pomoc?"
"Pamatuješ," začala znovu trochu nejistě "jak jsi mě asi tak před měsícem vzbudil z toho mého snu?"
"Jistě, že pamatuji, nabízel jsem ti pomoc, ale nepřijala jsi ji."
"Ano, ale teď by ji potřebovala," zašeptala. Sev na ni chvíli mlčky koukal a snažil se pochopit co po něm vlastně chce.
"Takže tím chceš říci, že od toho večera se ti ty sny zdají pořád, nebo co vlastně? Vysvětli mi to." Ella věděla, že to tak dopadne, když sem šla věděla, že mu bude muset něco říci.
'Jenže co? Mám mu říci vše? Jen to důležité?' uvnitř ní se odehrával souboj, který Severus mlčky pozoroval. Netušil na co myslí, ale věděl, že mu nakonec něco prozradí. A taky se tak stalo, ale musel si počkat.
"Tak asi bych měla začít od začátku. Toho večera kdy jsi mě probudil jsem měla vizi, nebyl to sen, ale to sis nejspíše už domyslel," na chvíli se odmlčela. Severus ji nepřerušoval jen ji upřeně pozoroval, byl zvědavý co mu všechno řekne a hlavně v čem jí má pomoci.
"To co jsem tenkrát viděla vlastně teď není důležité, ale problém je v tom, že jsem myslela, že budu mít tak jednu vizi a konec, nikdy jsem je neměla každou noc. Potřebuji nějaký lektvar. Já už nemůžu Severusi, za poslední měsíc jsem naspala za den sotva pět hodin. Do teď jsem užívala posilňující lektvary, jenže jsem musela přestat, abych si na ně nenavykla. A v tom tkví moje žádost, potřebuji něco na spaní, musím se vyspat, už takhle nemůžu." Složila hlavu do dlaní a setrvala tak dokud nepromluvil.
"Co vídáváš v těch vizích?" Ella se na něho vyjeveně podívala, věděl, cítil, že uvažuje o tom, co mu říci.
"Všechny se týkají posledního souboje."
"Co? A proč jsi nám něco neřekla?" Najednou cítila, že ji po tvářích stékají slzy, nesnažila se je zastavit, neměla na to sílu.
"Nejde o nic, co by vám mohlo pomoci při boji. Většinou se týkají mě. Týkají se toho, co se stane, mě." Zašeptala.
"A co se ti stane?" nevydržel a zeptal se. Ella se na něho podívala a to, co viděl v jejích očích se mu nelíbilo, bylo tam tolik bolesti a smutku.
"Na tom nezáleží. Jde o můj osud a já mu musím čelit. Jenže potřebuji se taky vyspat. Jsem naprosto na dně, pomůžeš mi tedy?"



27.kapitolka
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Mother of the Bride Outfits Mother of the Bride Outfits | E-mail | Web | 3. listopadu 2012 v 6:09 | Reagovat

Q. Why did Tommy throw the clock out of the window?
http://www.queweddingdresses.com/

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama