Některé postavy, patří J.K.R. a já na ně nemám žádná práva.Tyto stránky nebyly vytvořeny za účelem zisku.Publikované obrázky jsou pozbírané z internetu-nemám na ně žádná práva.       
 
V mé hodině nebudou žádná pošetilá mávání hůlkou a přihlouplá zaříkadla!

Kapitola 27

16. prosince 2008 v 17:04 | Schali |  Brumbálova vnučka

za beta-read děkuji Lianell

________________________________________

Severus vešel k sobě do pokoje a zhroutil se na posteli. Cítil se nějak nesvůj.
Možná, že to bylo tím, že teď je tu Potter, Weasley a Grangerová. Neuměl to vysvětlit, ale věděl, že by se nejraději sbalil a vypadl tohoto domu hned teď. Po hodině usilovného převalováni v posteli, kdy se spánek stále nedostavoval, zaslechl něco divného. Vzepřel se na posteli a zaposlouchal se do ticha noci. Najednou vyskočil a vyrazil z pokoje, aby následně vpadl do pokoje, který byl hned vedle.
Když otevřel dveře, potvrdil si to co tušil. Ella se převalovala na posteli a asi je jí něco zdálo. Nejednou vykřikla. Severus na nic nečekal, zavřel za sebou dveře, aby nevzbudila celý dům a přešel k posteli.
"Ello?" zašeptal, ale když nereagovala řekl to nahlas a mírně s ní zatřásl. Jeho úmysl se vyplnil a Ella s leknutím probudila. Podívala se na Severuse a ten spatřil, že má v očích slzy.
"Jsi v pořádku?" zeptal se a najednou to byl on, kdo se starostí o toho druhého může zbláznit.
"Asi ano," zašeptala a zavřela oči
. "Omlouvám se, jestli jsem tě vzbudila, už budu potichu," řekla a oči měla stále zavřené.
"Špatný sen?" zeptal se s nadějí, že se dozví proč ze snu tak křičela.
"Dalo by se to tak říct." Pronesla. Severus se na ni upřeně díval, věděl, že mu nejspíše nic neřekne, ale chtěl, potřeboval vědět co se jí stalo.
"Vize?" najednou Ella otevřela oči. To, co v nich spatřil se mu vůbec nelíbilo, dalo by se říci, že mu to dokonce i nahnalo strach.
"Nic to nebylo profesore, děkuji za vaši starost a omlouvám se, že jsem vás vzbudila. Už budu potichu." Zopakovala a doufala, že Severus odejde. Neměla zájem mu říkat co viděla. Ji samotnou to vyděsilo a věděla by, že kdyby se to dozvěděl určitě by ho to nenechalo chladným. Znovu zavřela oči a tím dala Severusovi najevo, že by měl odejít. Když zaslechla jak klaply dveře jejího a po chvíli i sousedícího pokoje, znovu oči otevřela. Vstala a přistoupila k oknu, sedla si na parapet a po tvářích ji začaly téct slzy. Nesnažila se je zadržet, byla najednou nějak otupělá k okolnímu světu.
Vracela se v myšlenkách sále dokola k tomu jejímu "snu". Seděla na okně dokud nezaslechla slabé odbíjení hodin v knihovně, což znamenalo šest hodin. Byla úplně mimo, když se začala oblékat a vydala se do kuchyně. První co udělala bylo, že si uvařila pořádně silnou kávu. Normálně ji moc nepila, ale teď když, skoro celou noc nespala ji opravdu potřebovala. Když se po dvou hodinách otevřely dveře do kuchyně, jen vzhlédla. Pokusila se o nepatrný úsměv, ale ten ji nakonec zmrzl na rtech a tak se zmohla jen na "dobré ráno".
"Dobré," zazněla odpověď od muže, který si sedal naproti ní.
"Jsi v pořádku?" zazněla stejná otázka, kterou ji položil včera večer.
"Jistě, Severusi," pronesla, ale byla si jistá, že ho tím moc nepřesvědčila.
"Spala si vůbec?" nedal se a dál se vyptával. Vůbec se mu nelíbily ty kruhy pod očima, co měla. Ella se mu podívala do očí a on hned poznal odpověď na jeho otázku.
"Dáte si kávu?" zeptala a se a aniž by čekala na odpověď vstala a začala mu ji chystat. Sama si uvařila ještě jednu, ale tentokrát slabší. Když před něho postavila hrníček a sedla si, opět promluvila.
"Chcete nachystat snídani nebo počkáte na ostatní?"
"Počkám," řekl a upil kávy. Ella za tu dobu, co tu byl věděla naprosto přesně jakou kávu má rád a to se mu líbilo. Jediné, co se mu v tuto chvíli nelíbilo byla dívka naproti němu. Všiml si, že už jednu kávu měla a podle lógru, který zbyl v hrníčku nejspíše dosti silnou.
"Co ti je?" vyjel na ni až se lekla.
"Nic mi není jen jsem špatně spala."
"No podle toho jak vypadáš jsi po tom, co jsem tě vzbudil nespala vůbec. Co se ti zdálo?" Ella pozorovala kávu před sebou a Severus si musel na odpověď hodnou chvíli počkat.
" Na tom teď nezáleží."
"Jak teď nezáleží? Víš vůbec jak vypadáš? Až tě uvidí Brumbál s Potterem bude jim jasné, že se něco stalo," vyštěkl a sledoval jak na ni jeho slova působí
. "Jak vypadám?"
"Zkroušeně, nemluvě o kruhách, které máš pod očima." Ella ho beze slova pozorovala nakonec se zhluboka nadechla a promluvila.
"Nemáte něco na ty moje kruhy? Nějakou mast?" zeptala se s nadějí a Severusovi bylo jasné, že nechce aby o ni měl někdo strach, ale daleko jasnější mu bylo, že je na pokraji sil.
"Co se jí to zdálo, že ji to tak vyděsilo?" ptal se sám sebe.
"Mám, ale nejdřív bych rád věděl co se vám zdálo."
"Prosím pane, neptejte se mě. Musím se s tím nejdříve vyrovnat sama a potom vám to řeknu," slíbila i když si tím nebyla moc jistá. Severus na ni ještě dlouho po tom co domluvila koukal a snažil se nějak pochopit to co mu řekla. Pak se beze slova zvedl a vyšel ven. Za pár minut byl zpět s nějakou skleněnou nádobkou. Sedl si vedle Elli na židli a ta se k němu poslušně otočila, ale když ji chytil pod bradou ucukla.
"Klid, jen ti namažu tu mast kolem očí."
"Já si to udělám," snažila se s toho vykroutit, nechtěla, aby se jí dotýkal. Už takhle pro ni bylo dosti těžké, že ji byl stále na blízku.
"Já sám," prohlásil a než stačila protestovat, nabral si trochu masti na prst a začal ji jemně roztírat v okolí očí. Ella se mu celou dobu dívala do očí a srdce ji bušilo jak o život.
,Uklidni se!' plísnila sama sebe v duchu. Když Severus skončil, stále ji ještě držel a pozoroval jak se jí kruhy pomalu ztrácejí.
"Tak co?" nevydržela ten jeho upřený pohled Ella a musela promluvit.
"Už jsou pryč, teď ještě abys dokázala zamaskovat tu svoji únavu, co je ti slyšet v hlase." Pronesl, ale stále ji držel za bradu a pozoroval velice zblízka.
"Děkuji, s tím už si nějak poradím," zašeptala a pousmála se. Najednou Severusovi zablýskalo v očích a ona ucukla. Nemohla už to dál vydržet. Nejspíše se jí pokoušel dostat do hlavy, jenže od toho incidentu tenkrát v pokoji neustále používala nitrobranu, ale proč to pokoušet?
"No ještě jednou děkuji a já se pustím do snídaně, nejspíše se za chvíli všichni probudí." pronesla a vyskočila, aby od něho byla co nejdál. Začala chystat chleba na topinky a vajíčka. Zase se myšlenkami toulala jinde, takže si ani neuvědomovala pohled, který ji visel na zádech, poněkud nechápavý pohled. Sotva dosmažila poslední topinky, otevřely se dveře a v nich stál Harry následován Hermionou, Ronem a Brumbálem.
"Dobré ráno," pronesli všichni, ale trio se zdálo být poněkud nervózní a Elle bylo jasné proč. Přeci jen, když u nich v kuchyni seděl jejich nemilovaný profesor lektvarů z toho nešlo skákat radostí. Ella věděla jakou averzi k sobě chovají a rozhodla se je nějak zmírnit.
,Vždyť Severus není tak špatný,' uvažovala v duchu. Položila snídani na stůl a všechny obdařila úsměvem, i když jí to dělalo malé problémy.
"Ty nebudeš?" zeptal se dědeček, když si všiml, že se Ella nepustila do jídla.
"Ne, už jsem něco pojedla, a tak nemám hlad," zalhala, pravda byla taková, že nejedla a na jídlo neměla ani pomyšlení.

Uběhl necelý týden a Ella se začínala postupně uvolňovat. Dokázala své pocity před všemi skvěle schovat, ale když byla sama zase na ni všechno dolehlo. Stále ji v hlavě zněla jediná otázka.
,Proč se to musí dít zrovna mě?' Po nákupech na Příčné, kde s nimi byl Severus, protože Brumbál musel něco naléhavého vyřídit, se začalo balit. V ten samý den večer Ella dopravila Harryho, Rona a Hermionu zpět k Weasleyovým i s jejich kufry a rozloučila se s nimi. Potom se přemístila letaxem domů, kde na ni čekal Severus.
"Můžeme vyrazit do školy?" zeptal se a Ella jen přikývla. Severus vzal svoje věci zabalené v tašce a Ellin kufr a přemístil se. Ella se naposledy rozhlédla a následovala Severuse. Objevila se vedle něj před školními pozemky a pak společně vyrazili ke škole. Severus jí stále nesl kufr a Ella mu za to byla vděčná, neměla sílu se s ním tahat. Když dorazili do školy, zastavili se v hale u vstupní síně. Severus mávl nad jejím kufrem hůlkou a ten zmizel.
"Máte ho v pokoji, jistě víte kde máte komnaty, uvidíme se u snídaně, kolegyně," pronesl a zmizel v chodbě vedoucí do sklepení.
,Tohle bylo poprvé, co mi tak řekl,' pomyslela si Ella a vydala se do svého nového přechodného bydliště.


 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Esperanza Esperanza | 16. prosince 2008 v 20:50 | Reagovat

no co říct jiného než že je to neprosto užasně!!! :o)) jen tak dál jen tak dál.. doufám že pokračování bude zase co nejdřív... :O))))

2 Esperanza Esperanza | 16. prosince 2008 v 20:51 | Reagovat

jo a děkuju za věnování!!! :o**

3 Esperanza Esperanza | 21. prosince 2008 v 10:47 | Reagovat

tak co jak jsi na tom  s pokračováním???? :o))))

4 schali schali | E-mail | 21. prosince 2008 v 19:24 | Reagovat

no teď nebyl moc čas, mám napsanou zatim kapču a půl,ale co nejdřív to sesmolím a zase sem něco vložím :)

5 Esperanza Esperanza | 21. prosince 2008 v 21:38 | Reagovat

super super už se moc těším!!!! :O))

6 princess wedding gowns princess wedding gowns | E-mail | Web | 3. listopadu 2012 v 4:49 | Reagovat

Q. What goes up when the rain comes down?
http://www.sentdresses.com/

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama