Některé postavy, patří J.K.R. a já na ně nemám žádná práva.Tyto stránky nebyly vytvořeny za účelem zisku.Publikované obrázky jsou pozbírané z internetu-nemám na ně žádná práva.       
 
V mé hodině nebudou žádná pošetilá mávání hůlkou a přihlouplá zaříkadla!

kapitola 19

7. listopadu 2008 v 16:43 | Schali |  Brumbálova vnučka

za beta-read děkuji Lianell

________________________________________

Harry ještě chvíli stál stále na tom samém místě dokud se za ním neozval hlas Elli.
"Tak co?" zeptala se a vešla kolem Harryho do pokoje.
"Teda, tak to nemá chybu. Nevěděla jsem, že dědeček má tak skvělý vkus. Pokoj je nádherný, co myslíš?" zeptala se a pohledem zabloudila k Harrymu.
"Ano, je nádherný," řekl a konečně se usmál. Ten jeho úsměv byl tak nakažlivý, že se nakonec začala usmívat i Ella.
"Chceš vidět můj pokoj?"
"Jasně," řekl a následoval Ellu na chodbu. Ta se vydala k pokoji na levé straně na konci chodby. Když šli chodbou stačil Harry spočítat troje dveře na pravé a dvoje na levé straně. A to měl dům minimálně dvě patra.
,Proč má ředitel takový velký dům?' napadlo Harryho. Ella otevřela dveře do jejího pokoje a nechala Harryho vejít. Pokoj byl podobně zařízený jako ten Harryho, ale navíc tu byl toaletní stolek, jedna skříň navíc a pokoj byl také otočen na západ takže tu bylo krásné světlo. Celý pokoj byl zařízený v odstínu oranžové barvy a skvěle se hodil pro takovou dívku jakou byla Ella.
"Tak tenhle je také moc hezký," dostal ze sebe Harry.
"A to jste ještě neviděli zbytek domu," ozvalo se jim za zády a Ella opět nadskočila.
"Dědečku" řekla a usmála se, popošla k němu a vroucně ho objala. Harry se najednou cítil nějak nesvůj.
"Takže jste s pokoji spokojeni?" zeptal se, když ho Ella pustila.
"Ano," zaznělo duo.
"Tak dovolte, abych vás provedl vaším novým domovem," řekl a vydal se zpět na chodbu následován Ellou a Harrym.
"Tyhle dveře naproti tvému pokoji Elli je pracovna, jsou tam nějaké odborné knížky, ale většina je dole v knihovně." řekl a otevřel dveře, aby se tam mohli podívat. U okna stál velký mahagonový pracovní stůl, nechyběl tu ani krb a u stěny velká knihovna. Ellu napadlo, jestli jsou tu jen nějaké odborné knížky, tak jak je potom velká knihovna. Celý pokoj ladil spolu se stolem do hnědé barvy.
"Tady tyto dveře" ukázal na pokoj sousedící s tím Elliným "v tomto pokoji přebývá Severus, když tu někdy zůstane přes noc. Tak pokud prominete nebudeme mu tam slídit, neslušelo by se to." Řekl a vydal se dál. Ani nevěděl jaké pocity vyvolal tímto obyčejným sdělením u Elli.
"Dveře naproti Severusově pokoji je koupelna, druhá koupelna je ještě hned u schodiště vlevo. Můj pokoj je naproti tomu tvému Harry," řekl a dovolil jim nahlédnou do jeho pokoje. Byl zařízený stejně jako ten Harryho, ale v světle hnědé barvě. Vydali se po schodišti do prvního patra.
"Výš už nic není, jen podkroví, kde bydlí Willie. V prvním patře jsou čtyři pokoje pro hosty a dvě koupelny. Potom se můžete dohodnout, který pokoj přidělíte slečně Grangerové a který panu Weasleymu." řekl a pokračoval dále do přízemí.
"Tak už nám jen zbývá knihovna a kuchyně." Vydal se ke dveřím, které byly naproti vchodu. Když je otevřel Ella, v šoku zapomněla zavřít pusu. Místnost byla asi třikrát tak větší jako její pokoj a skoro celá byla zaplněna policemi s knihami, uprostřed byl stůl s křesly a za dveřmi byl umístěn krb.
"No teda," vydechla Ella, když se vzpamatovala z prvního šoku, "Tahle knihovna musí být snad stejně velká jak ta v Bradavicích." Brumbál se tomu jen usmál a vyvedl je ven z pokoje.
"Ó profesore, tak už jste dorazil," ozval se Severus, který se právě vyšel ze dveří ukrytých za schodištěm.
"Ano před chvílí, akorát jsem ukázal Elli a Harrymu jejich nový domov. Teď si jdeme dát čaj, přidáš se?"
"Děkuji řediteli, ale musím ještě něco zařídit," řekl a potom se slovy "omluvte mě" a tichým puf zmizel.
"Co se dá dělat, dáme si čaj sami," prohlásil naoko zklamaně Brumbál. Ella se usmála na Harryho a následovali Brumbála do kuchyně, která byla hned vedle vchodových dveří vpravo.
Netrvalo dlouho a Willie před ně postavila horký čaj a pak je nechala o samotě.
"Tak co říkáte na váš nový domov?" promluvil jako první Brumbál.
"Je úžasný, dědečku"vyhrkla Ella.
"Ano je, pane"nezůstával pozadu Harry. Najednou se na něho Brumbál upřeně zahleděl a chvíli ho mlčky pozoroval.
"No, myslím, že s tím tvým "pane" bychom měli něco udělat," řekl. Harry nevěděl co tím Brumbál myslí a tak pohledem poprosil o pomoc Ellu, ale ta nestihla ani promluvit, protože se slova opět ujal Brumbál.
"Víš Harry, přemýšlel jsem, že když tu s námi budeš odedneška bydlet, vypadalo by hloupě, kdybys mi pořád říkal pane, či pane profesore."
"Ale pane, jak vám mám tedy říkat?" Brumbál se na něho usmál.
"Vím, že jsi Ellin synovec, ale udělalo by mi radost, kdybys mě oslovoval jako Ella, dědečku. Tedy jen pokud budeš chtít." Najednou se rozhostilo v celé kuchyni ticho. Dva páry očí se vpíjely do Harryho, který měl najednou sucho v krku.
"Pane, nevím jestli se to hodí."
"Harry," oslovil ho s úsměvem Brumbál "pokud by se to nehodilo, rozhodně bych ti to nenabízel. Ale k ničemu tě nenutím."
"Ne pane, rád bych vám tak říkal. Nikdy jsem neměl domov, tetu ani dědečka a teď v jediný den mám obojí." Zašeptal Harry a měl slzy na krajíčku.


 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Giner Giner | 8. listopadu 2008 v 20:03 | Reagovat

Páni... hodě dobrá kapitola:) fakt s emi moc líbila:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama