Některé postavy, patří J.K.R. a já na ně nemám žádná práva.Tyto stránky nebyly vytvořeny za účelem zisku.Publikované obrázky jsou pozbírané z internetu-nemám na ně žádná práva.       
 
V mé hodině nebudou žádná pošetilá mávání hůlkou a přihlouplá zaříkadla!

Listopad 2008

kapitola 19

7. listopadu 2008 v 16:43 | Schali |  Brumbálova vnučka

za beta-read děkuji Lianell

________________________________________

Harry ještě chvíli stál stále na tom samém místě dokud se za ním neozval hlas Elli.
"Tak co?" zeptala se a vešla kolem Harryho do pokoje.
"Teda, tak to nemá chybu. Nevěděla jsem, že dědeček má tak skvělý vkus. Pokoj je nádherný, co myslíš?" zeptala se a pohledem zabloudila k Harrymu.
"Ano, je nádherný," řekl a konečně se usmál. Ten jeho úsměv byl tak nakažlivý, že se nakonec začala usmívat i Ella.
"Chceš vidět můj pokoj?"
"Jasně," řekl a následoval Ellu na chodbu. Ta se vydala k pokoji na levé straně na konci chodby. Když šli chodbou stačil Harry spočítat troje dveře na pravé a dvoje na levé straně. A to měl dům minimálně dvě patra.
,Proč má ředitel takový velký dům?' napadlo Harryho. Ella otevřela dveře do jejího pokoje a nechala Harryho vejít. Pokoj byl podobně zařízený jako ten Harryho, ale navíc tu byl toaletní stolek, jedna skříň navíc a pokoj byl také otočen na západ takže tu bylo krásné světlo. Celý pokoj byl zařízený v odstínu oranžové barvy a skvěle se hodil pro takovou dívku jakou byla Ella.
"Tak tenhle je také moc hezký," dostal ze sebe Harry.
"A to jste ještě neviděli zbytek domu," ozvalo se jim za zády a Ella opět nadskočila.
"Dědečku" řekla a usmála se, popošla k němu a vroucně ho objala. Harry se najednou cítil nějak nesvůj.
"Takže jste s pokoji spokojeni?" zeptal se, když ho Ella pustila.
"Ano," zaznělo duo.
"Tak dovolte, abych vás provedl vaším novým domovem," řekl a vydal se zpět na chodbu následován Ellou a Harrym.
"Tyhle dveře naproti tvému pokoji Elli je pracovna, jsou tam nějaké odborné knížky, ale většina je dole v knihovně." řekl a otevřel dveře, aby se tam mohli podívat. U okna stál velký mahagonový pracovní stůl, nechyběl tu ani krb a u stěny velká knihovna. Ellu napadlo, jestli jsou tu jen nějaké odborné knížky, tak jak je potom velká knihovna. Celý pokoj ladil spolu se stolem do hnědé barvy.
"Tady tyto dveře" ukázal na pokoj sousedící s tím Elliným "v tomto pokoji přebývá Severus, když tu někdy zůstane přes noc. Tak pokud prominete nebudeme mu tam slídit, neslušelo by se to." Řekl a vydal se dál. Ani nevěděl jaké pocity vyvolal tímto obyčejným sdělením u Elli.
"Dveře naproti Severusově pokoji je koupelna, druhá koupelna je ještě hned u schodiště vlevo. Můj pokoj je naproti tomu tvému Harry," řekl a dovolil jim nahlédnou do jeho pokoje. Byl zařízený stejně jako ten Harryho, ale v světle hnědé barvě. Vydali se po schodišti do prvního patra.
"Výš už nic není, jen podkroví, kde bydlí Willie. V prvním patře jsou čtyři pokoje pro hosty a dvě koupelny. Potom se můžete dohodnout, který pokoj přidělíte slečně Grangerové a který panu Weasleymu." řekl a pokračoval dále do přízemí.
"Tak už nám jen zbývá knihovna a kuchyně." Vydal se ke dveřím, které byly naproti vchodu. Když je otevřel Ella, v šoku zapomněla zavřít pusu. Místnost byla asi třikrát tak větší jako její pokoj a skoro celá byla zaplněna policemi s knihami, uprostřed byl stůl s křesly a za dveřmi byl umístěn krb.
"No teda," vydechla Ella, když se vzpamatovala z prvního šoku, "Tahle knihovna musí být snad stejně velká jak ta v Bradavicích." Brumbál se tomu jen usmál a vyvedl je ven z pokoje.
"Ó profesore, tak už jste dorazil," ozval se Severus, který se právě vyšel ze dveří ukrytých za schodištěm.
"Ano před chvílí, akorát jsem ukázal Elli a Harrymu jejich nový domov. Teď si jdeme dát čaj, přidáš se?"
"Děkuji řediteli, ale musím ještě něco zařídit," řekl a potom se slovy "omluvte mě" a tichým puf zmizel.
"Co se dá dělat, dáme si čaj sami," prohlásil naoko zklamaně Brumbál. Ella se usmála na Harryho a následovali Brumbála do kuchyně, která byla hned vedle vchodových dveří vpravo.
Netrvalo dlouho a Willie před ně postavila horký čaj a pak je nechala o samotě.
"Tak co říkáte na váš nový domov?" promluvil jako první Brumbál.
"Je úžasný, dědečku"vyhrkla Ella.
"Ano je, pane"nezůstával pozadu Harry. Najednou se na něho Brumbál upřeně zahleděl a chvíli ho mlčky pozoroval.
"No, myslím, že s tím tvým "pane" bychom měli něco udělat," řekl. Harry nevěděl co tím Brumbál myslí a tak pohledem poprosil o pomoc Ellu, ale ta nestihla ani promluvit, protože se slova opět ujal Brumbál.
"Víš Harry, přemýšlel jsem, že když tu s námi budeš odedneška bydlet, vypadalo by hloupě, kdybys mi pořád říkal pane, či pane profesore."
"Ale pane, jak vám mám tedy říkat?" Brumbál se na něho usmál.
"Vím, že jsi Ellin synovec, ale udělalo by mi radost, kdybys mě oslovoval jako Ella, dědečku. Tedy jen pokud budeš chtít." Najednou se rozhostilo v celé kuchyni ticho. Dva páry očí se vpíjely do Harryho, který měl najednou sucho v krku.
"Pane, nevím jestli se to hodí."
"Harry," oslovil ho s úsměvem Brumbál "pokud by se to nehodilo, rozhodně bych ti to nenabízel. Ale k ničemu tě nenutím."
"Ne pane, rád bych vám tak říkal. Nikdy jsem neměl domov, tetu ani dědečka a teď v jediný den mám obojí." Zašeptal Harry a měl slzy na krajíčku.



kapitola 18

7. listopadu 2008 v 16:42 | Schali |  Brumbálova vnučka

za beta-read děkuji Lianell

________________________________________

Harry s Ellou zamířili ke vstupním dveřím, zatímco Severus zůstal stát u branky s jejich kufry. Záchranný autobus na ně nemohl čekat, takže vše museli vyložit. Harry zaklepal a sledoval vyděšený výraz ve tváři Elly, když se z domu ozval hlas strýce Verona.
"Kdo to zase otravuje," ozvalo se chvíli před tím, než otevřel dveře.
" To jsi ty, ty kluku, myslel jsem, že už tě neuvidíme."
"Neuvidíte, přišel jsem se jen rozloučit a vzít si ještě nějaké svoje věci." Najednou jako by Vernon vystřízlivěl, když mu to Harry řekl.
"Jak to myslíš? To jako vypadneš konečně z tohoto baráku." Řekl a najednou se za strýcem Vernonem objevila teta Petunie.
"Co se tu děje, Vernone?" zeptala se dřív něž uviděla Harryho, pak jí to došlo, ale on jí přeci jen odpověděl.
"Tenhle, nám přišel oznámit, že odchází z našeho domu."
"Jak odchází?" zeptala se zmateně Petunie.
"Myslela jsem, že tu musí zůstat do plnoletosti, tak to bylo v tom dopise."
"Ano tak to je," ujal se slova zase Harry.
"Ale našel se jiný příbuzný u kterého můžu bydlet," prohlásil a nedokázal skrýt nadšení v hlase.
"Jaký příbuzný? Kromě nás už nikoho nemáš," vyštěkl strýc Vernon.
"Ale má," ozvala se poprvé Ella.
"Tohle je Ella, moje teta" prohlásil Harry.
"Teta?" vyhrkli oba Dursleyovi zaráz.
"Ano teta, sestra mé mámy."
"Co to má znamenat?" vyštěkla teta Petunie.
"No znamená to, že Ella je moje teta stejně jako ty, tvoje nevlastní sestra. Ona a máma měli stejného otce."
"Takže takhle to je, věděla jsem, že nemůže být moje sestra, byla divná a jak ji pak přišel ten dopis." Najednou to Ella nevydržela.
"Tak dost, Lily byla nejhodnější koho jsem kdy poznala. Nedovolím, abyste o ní takhle mluvila, na to nemá právo žádný mudla natož vy," vyštěkla naštvaně. Teď to, ale zase nevydržel strýc Vernon a v domnění, že je mudla nějaká urážka se napřáhl, že Elle vlepí pořádnou facku.
"Tak to ať vás ani nenapadne," ozvalo se a Vernon zmrzl v půli pohybu, když uviděl muže v černém, který k němu mířil s hůlkou v ruce.
"Opovažte se jí uhodit a budete mít co dočinění se mnou," zaznělo výhružně. Na Vernonovi, bylo vidět, že se pěkně vyděsil.
"Pane Pottere, běžte si pro věci, co zde ještě máte a vypadneme odsud, už nemíním v blízkosti těchto mudlů trávit ani minutu." Harry přikývl a vyběhl po schodech do patra, Ellu se Severusem nechal dole. Ella se vděčně usmála na Severuse, že jí pomohl, ale ten nijak nereagoval. Harry byl po chvíli zpět a v ruce nesl jen malou tašku.
"Co to máš?" vyštěkl Vernon v domnění, že je Harry okradl, ale když si uvědomil Severusovu přítomnost rychle zmlkl, ale zle na něho zahlížel.
"Vzal jsme si jen to, co je moje," vyštěkl Harry a otočil se na Ellu.
"Půjdeme?" ta jen přikývla a aniž by se ještě podívala na Dursleyovy tak vyrazili všichni tři pryč.
Znovu si zavolali Záchranný autobus a nastoupili.
"Děravý kotel" vyštěkl Severus a posadil se za Ellu s Harrym.
"Děravý kotel, profesore?" zeptala se Ella.
" Ano, musíme se přemístit z nějakého bezpečného místa, aby nás neviděl nějaký mudla a Děravý kotel je tu nejblíže." Prohlásil a už po celou cestu nepromluvil jen poslouchal rozhovor Elli a Harryho.
Jakmile se dostali do Děravého kotle, hned se společně přemístili do Brumbálova domu. Sotva se objevili v hale ozvalo se před nimi hlasité PRÁSK, až Ella nadskočila.
"Pane Snape" řekla skřitka a uklonila se Severusovi.
"Zdravím, Willie. Tohle jsou Albusovi hosté." Willie hned začala přikyvovat.
"Willie ví, pán jí oznámil, že tu s ním bude žít slečna Ella a pan Potter." Severus přikývl.
"Willie, ukaž jim jejich pokoje, já si zatím skočím do sklepení pro nějaké přísady."
"Ano pane, Willie je hned zavede do jejich pokojů. Pojďte za mnou." řekla a vyšla po velkém schodišti, které bylo vpravo v hale. Kufry Harryho a Elli se vznášely před skřítkou. Severus se vydal do sklepení a tak jim nezbývalo nic jiného než Willie následovat.
Willie otevřela druhé dveře v druhém patře.
"Tohle bude pokoj pana Pottera. Pán to tak určil. Slečna Ella bude mít pokoj kousek dál, Willie vás tam zavede." řekla a nechala Harryho stát ve dveřích. Ella se vydala za skřítkou a tak neviděla Harryho tvář. Harry byl přímo v šoku, pokoj byl nádherný. Naproti dveřím bylo velké francouzské okno s dveřmi na balkón. U okna stál stůl s koženým křeslem.Vpravo byla velká postel s nebesy a naproti skříň. Celý pokoj byl zařízený v modré barvě od barvy skříně počínaje kobercem a povlečením konče.



Kapitola 17

7. listopadu 2008 v 16:42 | Schali |  Brumbálova vnučka

za beta-read děkuji Lianell

________________________________________

Ella vstala o něco dříve a rychle ještě zamířila k dědečkovi. Doufala, že ho před snídaní zastihne v pracovně. Oznámila chrliči heslo a vyběhla po schodech až stanula před dveřmi jeho kabinetu. Zaklepala a vešla.
"Dobré ráno,dě.." najednou se zasekla protože se nestřetla s očima dědy, ale s černýma očima svého profesora.
"Dobrý den, profesore. Nevíte kde je ředitel?" zeptala se, ale než stihl odpovědět ozval se vedle ní něčí hlas.
"Tady jsem Elli." A když se Ella otočila viděla, že stojí u své knihovny a něco v ní hledá.
"Dědečku, chtěla jsem se s tebou domluvit na dnešek, ale jestli chceš přijdu později," řekla a pohledem sklouzla na Severuse, který je pozoroval.
"Není nutné, Severus je tu v podstatě kvůli tomu." Ella se na něho podívala zmateně i zděšeně zároveň.
"Posaď se, všechno ti vysvětlím," řekl a také přešel ke svému křeslu, do kterého se uvelebil.
"Mám tu ještě nějakou práci, takže byste na mě museli čekat. Požádal jsem tady Severuse, aby vás přemístil ke mně domů. Ale nejdříve by se měl Harry zastavit u příbuzných."
"Já vím, už jsem mu to včera říkala a slíbila jsem mu, že tam půjdu s ním."
"V tom nebude problém, tady Severus má ještě nějakou práci, takže pojedete vlakem s ostatními. Počká na vás na nástupišti, už jsme se dohodli, že Severusi?" Severus jenom přikývl, ale nic neřekl.
"No pak byste se mohli dostat Záchranným autobusem k těm mudlům a pak vás Severus přemístí ke mně. Kdybych tam ještě nebyl, tak vás skřítka ubytuje, už jsem jí o vás říkal."
"Dobře, jenom doufám,že návštěva u těch Dursleyových proběhne v klidu. No takže tedy s vámi profesore se sejdeme na nádraží. Teď mě prosím omluvte, půjdu na snídani." Řekla a odešla.
,To s námi musí zrovna on? Harry z toho nebude moc nadšený, ale alespoň s ním k těm Dursleyovým nebudu muset sama'

Po snídani v hradě panoval neskutečný zmatek. Všichni pobíhali po hradě a loučili se, přenášeli kufry do vstupní haly, prostě zmatek. Ella se s Harrym, Hermionou a Ronem vydala na nástupiště s další menší skupinkou, která byla nachystána nejdříve. Po cestě si ještě povídali o všem možném. Ve vlaku si sedli do stejného kupé a v debatě pokračovali dokud nedojeli na nádraží Kings' Cross, kde už na ně měl čekat Severus.
Sotva se dostali z vlaku a pořádně se rozhlédli, nejdříve jim pohled padl na jedny zvláštně vyhlížející rodiče s rezavými vlasy. Ella usoudila,že to jsou nejspíše rodiče Rona a když se k nim Ron vydal tak se jí to potvrdilo.
"Dobrý den, pane a paní Weasleyovi" pozdravili dvojhlasně Harry a Hermiona. Ella se zmohla jenom na
"Dobrý den".
"Ahoj, Harry, Hermiono, tak co škola?" zeptala se paní Wesleyová.
"Šlo to," promluvil Harry.
"Paní Wesleyová, dovolte, abych vám představil Ellu, je to moje teta, sestra mámy," vysvětlil Harry.
"Těší mě" usmála se Ella a potřásla si rukou s oběma Weasleyovými.
"Nás taky těší, ani jsme nevěděli, že měla Lily sestru," promluvil Artur.
"Ano měla, je docela složité, určitě vám to Ron povypráví," řekla a znovu se rozhlédla po nástupišti. Najednou spatřila, že už se k nim jejich doprovod blíží.
"Zdravím Molly, Arture" pozdravil Severus a pozdrav doprovodil kývnutím hlavy.
"Severus, co ty tady?" Artur vypadal zmateně, když ho tu uviděl.
"Jsem něco jako doprovod tady pana Pottera a slečny Foxové, aby se dostali ve zdraví na to správné místo." Řekl a potom se otočil ke těm dvěma.
"Měli bychom vyrazit," řekl a vyrazil pryč. Ella s Harrym se rozloučily a vyrazily za ním. Všichni tři vyšli před nástupiště kde nastoupili do Záchranného autobusu, který tam na ně již čekal. Ten je asi po půl hodině dovezl na místo, kde Harry strávil dětství.