Některé postavy, patří J.K.R. a já na ně nemám žádná práva.Tyto stránky nebyly vytvořeny za účelem zisku.Publikované obrázky jsou pozbírané z internetu-nemám na ně žádná práva.       
 
V mé hodině nebudou žádná pošetilá mávání hůlkou a přihlouplá zaříkadla!

Říjen 2008

Kapitola 16

6. října 2008 v 20:54 | Schali |  Brumbálova vnučka

za beta-read děkuji Lianell

________________________________________

Zbytek školního roku probíhal v poklidu. Většinu studentů mrzelo, že se nekonal žádný souboj, ale nic s tím nenadělali. Ella jako předtím trávila volný čas s Harrym a jeho přáteli. I když si to sama nechtěla připustit, večerní tréninky se Severusem jí chyběly.
Začal se pomalu blížit OVCE. Ella cítila, že už lépe být připravená nemůže a to jí potvrdil i dědeček, ale nervózní byla pořád. Od toho dne kdy se měl konat ten souboj už Ella neměla žádné vidění. Nevěděla zda má být ráda a nebo se obávat, co bude následovat. Vždy když neměla dlouhou dobu žádné to její vidění, tak se potom stalo něco zlého. Jenom doufala, že tentokrát to bude jiné.
Jak Brumbál předpokládal složila Ella OVCE na vynikající, byl na ní pyšný. Posledního večera přišla Ella za dědou do pracovny.
"Tak co, už jsi sbalená?"
"Ano jsem, ale nevím kam o prázdninách půjdu." Brumbál se na ni nechápavě podíval.
"Kam bys asi jela, ke mně přeci." Prohlásil jako naprostou samozřejmost.
"A nebudu ti tam vadit? Chtěla jsem se o prázdninách sejít s Harrym."
"Proč bys mi tam proboha měla vadit? A s Harrym se sejdeš, to si piš." Řekl tajuplně. Nechal chvíli Ellu přemýšlet jak to myslel, ale nakonec jí to prozradil.
"Harry totiž jede taky k nám. Není už důvod, aby byl u mudlů, když ty jsi taky jeho příbuzná. Rodinnou ochranu bude mít i u tebe." Ella chvíli seděla a snažila se v hlavě všechno srovnat. Potom vyskočila a vrhla se dědovi kolem krku.
"To myslíš vážně? Dědečku to je paráda,Harry bude nadšený." Řekla a vtiskla mu pusu na tvář.
"Musím mu to hned říct" řekla a rozběhla se ke dveřím. Ve dveřích se ještě otočila, znovu řekla
"Děkuji" a už byla pryč. Brumbál seděl za svým stolem a už se těšil na prázdniny. Většinou byl ve škole, protože doma by byl sám, ale teď, když tam bude mít Ellu a Harryho. Těšil se jak si to spolu užijí.

Ella rychle proběhla celý hrad až konečně stála před portrétem Buclaté dámy.
"Heslo" zahalekala.
"Buclatá dámo, mohla byste mi zavolat Harryho Pottera?" zeptala se Ella. Buclatá dáma se na ni naštvaně podívala, ale nakonec ze svého obrazu zmizela. Po chvíli byla zpět a za nedlouho se portrét otevřel a v něm stál Harry.
"Ahoj, děje se něco?"
"Ahoj, ne neděje, jenom s tebou potřebuji mluvit." Řekla a upřeně ho pozorovala. Harry se slovy "tak pojď dál" ustoupil a nechal Ellu vstoupit.
"Ello" uvítaly jí radostné hlasy Hermiony a Rona. Ella si sedla k nim do křesel naproti krbu. Byla ráda, že ve Společenské místnosti jsou sami, nerada by, aby je někdo slyšel.
"Tak co Harry, už jsi sbalený na prázdniny."
"Jo," prohlásil trochu nabručeně, Ella se na něho usmála.
"A co bys řekl tomu, že bys ses přestěhoval ke mně? Tedy ke mně a dědečkovi u kterého budu o zítřka bydlet." Harry vypadal šokovaně, asi se mu moc nechtělo tomu věřit. Hermiona s Ronem se usmívali a pozorovali jeho reakce.
"To myslíš vážně? A co na to Brumbál?"
"Co on na to? On to sám navrhl," řekla s úsměvem.
"Ale já myslel, že musím do plnoletosti zůstat u Dursleyových."
"No přesněji to je, že musíš zůstat u příbuzných kvůli ochrannému kouzlu, ale nezapomeň, že já jsem taky tvoje teta."
"Takže je to pravda? Nebudu se k nim už muset vracet?" zeptal se znovu Harry. Elle bylo jasné, že potřebuje mít jistotu.
"No vracet na prázdniny ne, ale měl bys ses tam zítra objevit a říct jim, že už se nevrátíš."
"Jo jasně."
"Ale neboj, já půjdu s tebou, ještě se domluvím zítra s dědou, jak přesně to bude, ale určitě, pokud tam budeš muset, půjdu s tebou," řekla rozhodně Ella. Dál už jen vymýšlela co budou o prázdninách dělat a Harry se poprvé na prázdniny těšil. Domluvili se s Ronem a Hermionou, že je určitě musí přijet navštívit. Zatím se nedomluvili na přesné datum, protože nevěděli ani kde vlastně Brumbál ten dům má, ale rozhodli se, že se určitě uvidí. Když Ella od nich odcházela bylo už dosti pozdě večer. Naštěstí věci už měla zabalené tak se šla jen rychle umýt a zalehla. Než usnula, představovala si jak to asi u dědy vypadá.



Kapitola 15

6. října 2008 v 20:54 | Schali |  Brumbálova vnučka

za beta-read děkuji Lianell

________________________________________

Ella seděla naproti Brumbálovi, který vypadal zamyšleně, zaraženě dokonce i vyděšeně. Od toho, co mu Ella řekla co viděla už uplynulo skoro deset minut a doposud nikdo z nich nepromluvil ani slovo. Ella seděla vedle Severuse v křesle a Brumbál naproti, za svým stolem. Když už myslela, že se s toho ticha snad zblázní, konečně její děda promluvil.
"No, potom co jste mi řekli myslím, že máme jen jednu možnost. A to kouzlo proti zrádcům." Řekl prostě, Ella vypadala zmateně.
"Co je to za kouzlo?" ptala se sama sebe.
"Profesore, myslíte, že je to dobrý nápad? Nezapomeňte, že to kouzlo je hlavně proti jakýmkoli zrádcům a smrtijedům. Nevíte koho všechno to z hradu vyhodí." řekl zamyšleně Severus. Najednou jako by se Ella probudila.
"Počkat, myslíte i smrtijedy? Ale co vy profesore?" zeptala se s děsem Severuse, odpověděl ji ovšem Brumbál.
"Elli, nezapomeň, že Severus už dávno není smrtijed, jeho se to kouzlo nedotkne, slibuji." Ella se trochu uklidnila, věděla, že on by jí nelhal.
"No Severusi, máš pravdu, nevím koho přesně to kouzlo vyhodí, ale jsem si jist, že Jason půjde jako první a tak se nic z toho, co Ella viděla nestane a hlavně o to mi jde." Severus přikývl a chvíli trvalo než opět promluvil.
"A kdy to chcete provést?"
"Zítra před začátkem souboje, prohlásím, že je to tradice a než někdo stihne protestovat bude to za námi." Řekl a povzbudivě se usmál na svoji vnučku. Severus přikývl a rozloučil se, že musí jít. Ella ještě chvíli počkala, chtěla s dědou ještě mluvit.
"Dědečku, opravdu mu nic nehrozí? Je to kouzlo bezpečné?"
"Elli, žádné kouzlo tohoto typu není bezpečné, ale můžu tě ujistit, že Severusovi nic nehrozí, slibuji." Ella přikývla a stejně jako před chvílí Severus se odebrala do svých komnat.

Když se ráno probudila, pocítila nesmírnou nervozitu, ale také strach z toho, co se má stát a také z toho, co by se mělo stát. Jenom doufala, že to dědečkovi vyjde a ona se Severusem přežijí dnešní den. Oblékla se, hůlku si strčila do hábitu a vydala se do Velké síně. Když vcházela všichni přítomní se na ni podívali. Nejvíce nepříjemný jí byl pohled jednoho kluka, který seděl mezi Zmijozely.
"Příhodné místo," napadlo ji. Bylo známo, že ze Zmijozelu vycházeli spíše zlí kouzelníci, někdy i budoucí smrtijedi. Nechápala, proč tuhle kolej dědeček ještě nezrušil. Posadila se na volné místo u stolu Mrzimoru a vyhledala pohledem Harryho. Když zjistila, že ji upřeně pozoruje, usmála se na něj, ale cítila, že ten úsměv je poněkud křečovitý, vůbec jí nebylo do smíchu. Byla tak nervózní. Najednou uslyšela v hlavě jeho hlas.
"Klid Foxová, Brumbál za chvíli pronese kouzlo a budeme oba v bezpečí."
"Když myslíte profesore, ale bojím se, že je to všechno moje vina." Řekla a odpovědí na její konstatování této situace byl Severusův příkrý hlas v její hlavě.
"Jak to myslíte?"
"No, kdybyste mě tenkrát nezachránil, teď by vám nešlo o život," řekla smutně.
"Tak tohle neříkejte Foxová. To že jsem vás zachránil se stát mělo, kdybych to neudělal, vydal by se za vámi Brumbál a jelikož ten toho pro mě udělal už tolik, nemohl jsem to dovolit." Na tohle nemohla Ella už nic říct, ne že by nechtěla, ale zrovna vstal Brumbál.
"Milí studenti Bradavic a Kruvalu, po snídani se odehraje souboj mezi našimi školami, jistě jsou všichni napjati jak to dopadne. Ale než začneme své mysli otupovat jídlem tak musíme provést ještě jednu nemalou věc. Jak jistě všichni víte Voldemort (všichni při vyslovení toho jména poskočili, kromě Elli, Harryho, Severuse a samozřejmě Jasona) povstal, a tak bych pro bezpečí nás všech pronesl kouzlo, na naši ochranu. Nemyslete si, že je to kvůli studentům Kruvalu, ale přeci jen je mezi námi plno nových lidí. Kouzlo, které mám na mysli, je takzvané kouzlo proti zrádcům upravené speciálně na smrtijedy." Řekl a dřív něž stihl kdokoli zareagovat, tak Brumbál uchopil hůlku a ve vzduchu začal vytvářet nějaké obrazce a něco si mumlal pod vousy. Ella se otočila směrem kde seděl Jason a bylo na něm vidět, že je hodně nervózní a nejraději by utekl. "Foxová, kam to koukáte, otočte se nebo si toho všimne a všechno si domyslí!" ozval se rozkaz v její hlavě a Ella ho rychle uposlechla, věděla, že má pravdu. Přeci jen, byl ještě pořád ozbrojený. Brumbál naposledy mávl hůlkou a podíval se po sále. Najednou se začaly vznášet tři osoby. Brumbál je udiveně pozoroval. Jedna osoba byl samozřejmě Jason, to čekal, ale ty dvě ho trochu vykolejily. Jason, Karkarov a Filsch vylétli dveřmi, které se stihly jen o fous otevřít a už letěli přes školní pozemky pryč. Ella spolu se všemi přítomnými byla zmatená, ale byla ráda, že Severus sedí stále na tom samém místě.
"No, tohle jsem opravdu nečekal." promluvil Brumbál.
"Jak je vidět, přeci jen tu nějací zrádci byli." Chvíli bylo ticho,všichni přítomní upřeně hleděli na Brumbála.
"No, myslím, že souboj se konat nebude. Jelikož studenti Kruvalu přišli jak o svého vybraného studenta tak o učitele. Naše škola ovšem přišla o pana Filsche, což jsem opravdu nečekal. Budu muset najít jiného školníka. Studenti Kruvalu, v klidu se najezte a já vám zařídím dopravu na vaši školu, pošlu dopis vaší ředitelce a všechno ji objasním." Tím skočil, bylo vidět, že někteří studenti, dokonce i profesoři by rádi věděli víc, ale na Brumbálovi bylo vidět, že už o tom nechce mluvit. Ella najednou neměla chuť na jídlo.
,Opravdu to skončilo?' ptala se sama sebe. Byla ráda, že to má za sebou. Nejen, že nebude žádný souboj, ale hlavně ona i Severus přežijí. Ale teď jí mrzelo, že se tak nadřela, trénovala jako blbá a teď jí to je k ničemu.
,No vlastně k něčemu to bylo, kdybych necvičila, ti smrtijedi tenkrát v Prasinkách by mě dostali daleko dřív, kdybych neuměla nitrobranu Voldemort by země všechno dostal a já bych byla už mrtvá,' pomyslela si. Podívala se na Brumbála, který zrovna něco probíral s profesorkou McGonagalovou. Na Severuse se radši ani nepodívala a vstala od stolu. Rozhodla se jít do knihovny, zase se bude muset věnovat škole a musí dohnat to, co zameškala díky svému tréninku.


Kapitola 14

6. října 2008 v 20:53 | Schali |  Brumbálova vnučka

za beta-read děkuji Lianell

________________________________________

Severus stál v učebně a díval se na dveře, kterými před chvíli Ella odešla.
,Měla pravdu, opravdu jsem to dnes přehnal,' napomínal se v duchu. Stále musel myslet na Voldemorta, jak ji skoro zabil.
,On ji opravdu skoro zabil, ale tobě se to dnes taky skoro povedlo,' ozvalo se jeho druhé já.
,Měl bych se jí omluvit. Jo a bude si myslet, že jsem změkl, nic, nechám to jak to je!'rozhodl se a přešel ke svému stolu.

Od toho dne, co ji Severus při tréninku málem zabil už vše probíhalo celkem normálně. Severus se začal opět soustředit a Ella se zlepšovala, pokud bylo ještě v čem. Od toho nešťastné dne spolu skoro nemluvili, pouze trénovali a vypadalo to, že jim to oběma vyhovuje. Ale opak byl pravdou, to Ella cítila vždy, když byla s ním o samotě.
Každý den po škole trávila Ella s Harrym a jeho kamarády. Buď jim pomáhala s učením a nebo si jen povídali. Stali se dobrými přáteli. Harry se začal sbližovat s Brumbálem. Ella trvala na tom, že když už je Harry její synovec tak by Brumbál s Harrym měli mít k sobě trochu blíž. Bylo vidět, že ani jednomu to není nepříjemné. Harry vypadal obzvláště šťastně, konečně měl rodinu.

Když zbývaly pouhé dva dny do soutěže, začínala být Ella obzvláště nervózní. Nemohla se skoro na nic soustředit. Naštěstí jako soutěžící měla ty dva dny volno na přípravu. Trénovala o to více, dokonce i sama, ale hlavně se Severusem se začali scházet častěji, vždy když neměl hodinu spolu trénovali. Oba chtěli, aby Bradavice vyhrály a tak vzájemné sympatie či antipatie šly stranou. Když zbýval pouhý den do zahájení soutěže, objevili se na hradě vybraní studenti z Kruvalu. Soutěžící, který se měl utkat v souboji s Ellou byl asi o dvě hlavy vyšší a sotva ho Ella uviděla pocítila závan strachu. Neuměla to popsat, ale Jason, její protivník, v ní vzbuzoval divné pocity.
,To je jen nervozita,' přesvědčovala sama sebe, ale moc jí to nešlo. Když se posledního večera chystala za Severusem, aby mu za všechno poděkovala zjistila, že v kabinetu není sám. Dveře byly pootevřené a tak slyšela každé slovo.
"Co chceš Jasone?" promluvil Severus
"Já nic" uslyšela jiný hlas.
"To Pán zla chce tebe a já budu ten kdo mu tě dovede," zasmál se Jason. Až Elle naskočila husí kůže.
"Jenom co skončí ta stupidní soutěž a já tu mudlovskou šmejdku zabiji, tak si to přijdu vyřídit s tebou." Uslyšela a bylo jí jasné, že jejich rozhovor skončil. Ella rychle odskočila ode dveří a schovala se do výklenku u okna. Naštěstí byl ve tmě a tak doufala, že ji neuvidí. Když viděla, že kolem ní prošel, chvíli ještě počkala a vystoupila ze stínu.
"Kdo je to?" uslyšela jeho hlas za sebou. Polekaně se na Severuse otočila a sotva mu stanula tváří v tvář, zase se jí zatočila hlava.
Ležela na něčem chladném a cítila, že s ní někdo třese. Polekaně otevřela oči a pokusila se posadit, ale narazila do muže, který se nad ní skláněl.
"Jak je vám?" zeptal se Severus. Ella se na něj podívala, ale nakonec odvrátila hlavu jinam a pokusila se vstát. Trochu se jí pořád točila hlava a z toho, co zrovna viděla jí bylo špatně. Ella se na něj otočila, ale na jeho otázku mu neodpověděla.
"Profesore, mohla bych si někde umýt obličej?" zeptala se a z hlasu byla slyšet únava. Severus jen přikývl a vydal se zpět do kabinetu. Ella ho následovala, ale daleko pomaleji, nebyla si sama jistá jak dlouho ji ještě nohy udrží. Severus se nezastavil v učebně a pokračoval do svých soukromých komnat.
"Tady je koupelna," prohlásil, když se konečně Ella objevila ve dveřích. Ta jen přikývla a prošla kolem něj do dveří, které jí otevřel. Pustila si studenou vodu a umyla si obličej. Cítila se neuvěřitelně slabá a přesně věděla co je toho příčinou. Asi po pěti minutách konečně vyšla ven a našla Severuse jak s ustaraným obličejem pozoruje dveře ve kterých se zrovna objevila. Ella se nezmohla na slovo a tak kolem něho chtěla jen projít, ale on ji chytil za ruku.
"Co je vám?" zeptal se, ale ruku jí nepustil.
"Nic" řekla a snažila se mu vyprostit.
"Nevěřím Vám, vy jste nás slyšela?" zeptal se, ale věděl že je to pravda, musela je slyšet. Když vystoupila s toho stínu jako první se podívala do chodby kudy Jason odešel. Ella se mu vytrhla a otočila se k němu.
"Ano slyšela, stačí?"
"A proto jste omdlela?" zeptal se.
"Ne proto ne," zašeptala a znovu se otočila k odchodu.
"Tak proč?" zeptal se dřív než stihla dojít ke dveřím.
"Vím, že vy tomu, co vám řekl nevěříte," zašeptala tak, že ji sotva slyšel a navíc stála ještě pořád čelem ke dveřím a k Severusovi byla otočená zády.
"Ale měl byste, Jason svoji výhružku splní," znovu jen zašeptala, dál už nebyla schopna slova, po tváři jí začaly stékat slzy. Věděla, že se jim nepodaří tomu zabránit, nešlo to. Znamená to, že ona při turnaji zemře a Severus umře chvíli po ní.
,Asi je to můj osud pomyslela si. Když mě Voldemort nemohl zabít protože mě Severus zachránil, teď za to zaplatíme oba.' Vydala se zpět do učebny, ale když došla ke dveřím zjistila, že jsou zamčené. Otočila se zpět k jeho soukromým komnatám a zjistila,že Severus stojí ve dveřích.
"Mohl byste mě pustit?" zeptala se.
"NE, musíte mi něco vysvětlit. Posaďte se!" Ella v jeho tónu slyšela rozkaz, nemohla vzdorovat, pořád se cítila slabá a navíc to, co viděla jí úplně vykolejilo.
"Jak to myslíte, že svoji výhružku splní?" zeptal se hned jak si sedl za stůl. Ella se na něho chvíli jen dívala, nevěděla zda mu to má říct a hlavně nevěděla jak. Potom se rozhodla.
"Podívejte se mi do hlavy!" řekla a otevřela mu svoji mysl, ale jen na tu jednu vzpomínku, kdy měla to vidění. Nechtěla, aby viděl něco jiného. Severus se chvíli rozmýšlel, ale když zjistil, že má mysl skutečně otevřenou lehce do ní pronikl. Netrvalo to dlouho a z její mysli zase pěkně vypadl. Chvíli ji beze slova pozoroval.
"To jste viděla jak jste omdlela?"
"Ano," řekla, ale pohled upírala na své ruce.
"No myslím, že toto sami nevyřešíme, měli bychom jít za Brumbálem." Najednou na něho Ella upřela své oříškové oči.
"Myslíte, že nám děda pomůže?" řekla a ani si nevšimla, že řekla děda a ne Brumbál, ale Severus to nekomentoval.
"On je jediný, kdo nám může pomoci."