Některé postavy, patří J.K.R. a já na ně nemám žádná práva.Tyto stránky nebyly vytvořeny za účelem zisku.Publikované obrázky jsou pozbírané z internetu-nemám na ně žádná práva.       
 
V mé hodině nebudou žádná pošetilá mávání hůlkou a přihlouplá zaříkadla!

Kapitola 12

26. září 2008 v 16:12 | Schali |  Brumbálova vnučka

za bela-red děkuji Lianell

________________________________________


Harry trávil u její postele každý den, ale Ella se ne a ne probrat. Znovu se probrala asi třetí den večer. Celá ošetřovna byla prázdná, nebo si to Ella alespoň myslela. Najednou se v rohu místnosti někdo pohnul, vyděsil ji tak, že až vyjekla.
"Jen klid, to jsem já" slyšela velice známý hlas a aniž by si to chtěla přiznat, uklidnila se. Věděla, že když je tu on, je v bezpečí.
"Co tu děláte profesore?" zeptala se a sledovala jak Severus vyšel ze stínu a zamířil blíže k její posteli. Ella se beze slova kousek posunula a tím mu dala najevo ať si k ní sedne. Severus ani nezaváhal.
"Profesore?" zeptala se znovu.
"Hlídám vás," řekl prostě a doufal, že jí to bude stačit, ale mýlil se.
"Hlídáte? Proč?" Severus se trochu zavrtěl a chvíli mu trvalo než jí odpověděl.
"Potter s ředitelem jsou tu přes den a tak já sem chodím v noci. Jestli vám to vadí, odejdu," řekl a začal se zvedat. Ella se rychle zvedla a chytila ho za ruku. To, ale neměla dělat, rána na břiše se znovu otevřela. V bolestech se zhroutila zpět na postel. Chvíli ležela a čekala dokud ji nepřestane třeštit hlava, Severus ji beze slova pozoroval. Potom si Ella k jeho šoku začala vyhrnovat košili, co měla na sobě. Už chtěl něco říct, ale najednou si všiml, že rána na jejím břiše opět krvácí.
"Sakra," zamumlala Ella.
"Dovolte," řekl Severus, namířil na její ránu hůlku a rána se zacelila. Ella se mu podívala do očí.
"Děkuji," zašeptala, když si zase stahovala košilku.
"Nemáte zač slečno."
"Ale já myslím, že mám. To vy jste mě od něho dostal, že?" zeptala se a sledovala Severuse. Ten se pod jejím upřeným pohledem cítil nesvůj. Nakonec řekl jenom prostě
"Ano." Nic víc.
"Děkuji" zopakovala a zavřela oči, bolest hlavy se opět vrátila. Když ucítila, že se Severus zvedl z postele rychle oči zase otevřela.
"Prosím, nechoďte," zašeptala, ale tentokrát se ho nepokusila zastavit fyzicky, nechtěla riskovat další otevření rány.
"Měla byste spát, musíte nabrat sílu." Řekl, ale stále si nesedl.
"Jak dlouho jsem spala?"
"Asi 3 dny." Ella se zatvářila vyděšeně a pohled, který vrhla na Severuse zapříčinil to, že si opět sedl.
"Opravdu tak dlouho?" nemohla tomu uvěřit.
"Ano, měla jste vážná zranění. Když jsem vás našel, nevěděla jste o světě. Potom jste se tady na ošetřovně na pár minut probrala a rychle zase usnula." Zatímco mluvil, Ella se na něho dívala.
"Ani se nedivím, že ho měla Lily ráda" pomyslela si v duchu.
"Můžete mi říct, co vám Voldemort dělal?" zeptal se. Tahle otázka ho trápila už od té chvíle, kdy ji viděl připoutanou u té zdi. Ella kývla hlavou a spustila.
"Když Harry, Mia a Ron utekli chvíli jsem těm smrtijedům vzdorovala. Skvěle mi pomohly ty naše hodiny, ale najednou mi některý z nich vyslal kletbu do zad a já ztratila vědomí. Když jsem se znovu probrala ležela jsem na zemi před Voldemortem. Tenkrát mi byl užitečný další náš výcvik, nitrobrana. Cítila jsem jak se mi snaží dostat do hlavy. Když se mu to nepovedlo seslal na mě první crucio. Když jsem mu pak odmítla odpovědět na jeho otázky, asi si umíte představit co následovalo. Byl jste také smrtijed, určitě jste něčemu takovému již přihlížel, takže víte jaké má metody." Řekla a najednou viděla v očích na malý okamžik ublížení.
"Nemyslela jsem to zle, vím, že jste tam musel být," řekla to až tak mile, že se na ni musel podívat.
"No, alespoň k něčemu důležitému byly ty naše hodiny."
"Ano, to byly." Řekla a chvíli mezi nimi bylo ticho, ale nakonec ho prolomil Severus.
"Mohl bych se na něco zeptat?"
"Jistě," řekla a napjatě čekala co chce vědět tak důležitého. Severus se obvykle neobtěžoval otázkou typu "můžu se na něco zeptat". Většinou tu otázku rovnou položil.
"Vy jste ten útok smrtijedů čekala?" teď byla Ella v šoku, jak to ví?
"Ano" zašeptala a odvrátila hlavu. Severus nic neřekl, věděl, nebo možná jen doufal, že k tomu řekne víc.
"Nevěděla jsem přesně, že mě napadnou smrtijedi a už vůbec ne, že se to stane v Prasinkách. Ale už delší dobu jsem věděla, že budu stát před Voldemortem, že mě bude mučit. Myslela jsem, že to bude můj konec, že tehdy zemřu. Když jsem v Prasinkách vycítila, že už ten čas nastal, bála jsem se, že už nikoho z vás neuvidím. Harryho, kterému jsem konečně řekla pravdu, dědečka, vás" zašeptala a cítila, že jí po tváři stékají slzy. Doteď se na něho nepodívala, ale teď na něho upřela své zaslzené oči.
"Ale přežila jsem to, vy jste mě zachránil."
"Ano, zachránil, ale nechápu proč jste nám to neřekla, nemuselo se to vůbec stát." řekl a cítil, že se v něm zvedá vztek. Ella to také vycítila.
"Nemohla jsem vám to říci. Vždy když jsem měla nutkání se s tím někomu svěřit měla jsem jiné takzvané vidění. Ta osoba, které jsem to řekla tam byla místo mě, mučili ji. To jsem nemohla dopustit. Byl to můj osud a nesnesla bych, kdyby to schytal někdo za mě," řekla a znovu zavřela oči, ale tentokrát jenom na chvíli, měla strach, že by to byl pro Severuse zase signál, aby odešel.
"No myslím, že je čas, abyste se zase prospala," řekl. Ella se na něho chvíli upřeně dívala, než promluvila.
"Profesore, mohl by jste tu zůstat než usnu?" Severus ji chvíli mlčky pozoroval.
"Jistěže, říkal jsem, že vás v noci hlídám" odpovědí na tohle konstatování byl její úsměv, který ji na rtech zůstal i když už usnula. Severus ještě chvíli seděl na její posteli a pozoroval ji než se zvedl a přesunul se zpátky do temného místa, kde stál předtím.

 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Omega  watches Omega watches | E-mail | Web | 1. listopadu 2012 v 18:30 | Reagovat

Q. What do you call a surgeon with eight arms?
http://www.writewatches.com/

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama